Vyšetřuje policie ČR hlavně zločince nebo dělají i něco jiného než toto ohledně své služby veřejnosti?

Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořadek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řadu a další úkoly na úseky vnitřního pořádku a bezpečnosti, svěřené ji zákony. Je to napsáno dle § 2, zák 273/2008 Sb.

A vyšetřování je část přípravného řízení, které spadá pod KRIMINÁLNÍ POLICII!!!
Takže nikdy neuvidíš někoho v uniformě, že VYŠETŘUJE. Policisté v uniformě mohou provádět maximálně šetření, že se trestný čin stal. A dle rozhodnutí krajských ředitelství také policisté v uniformách prověřují dle § 158/3 trestního řádu. V Praze se jedná o trestné činy s horní hranicí trestu do 3 let.

NAVÍC VYŠETŘOVÁNÍ JE PŘÍPUSTNÉ POUZE U TRESTNĚ STÍHANÉ OSOBY!!!
Bez sdělení obvinění nelze vyšetřovat.

Nedivím se, že se policie bojíš, když nemáš nejmenší představu o její funkci.

Upravil/a: Mravenec

Tak především a to ze všeho nejvíce a nejraději sázejí pokuty. Tím vlastně dělají službu ostatní veřejnosti, která zrovna nemá žádný delikt, tzn. momentálně se nedopustili žádného přestupku, platí na místě či se jen zázrakem vyhýbají přestupkovým řízením. Mohu tě uklidnit, policejní stát teprve přijde. Jestli někdo tvrdí, že žije v policejním státě, vysměj se mu a že mu vzkazuji, ať odletí na pět let do Chicago, vrátí se a porovná/mluví, ale… jak tvrdím- to přijde (pokud vám učaroval pro-západ). Děkuju.

„Vyšetřování zločinců“ není ani primární funkce policie.

Původně dohlížel na panství dráb. K tomu měl k disposici „úřad“ Mistra ostrého meče a „úřad“ pohodného. Stejně tak funkci drába konal nějaký pověřený radní v královských městech. Takže, zajišťoval assanaci chcíplých a toulavých zvířat (k tomu měl k disposici úřad pohodného, a když pohodný nebyl, tak to, jako osoba snížená, zastal také Mistr ostrého meče). Řešil drobné dellikty, což v té době bylo, třeba, to, že se mužik namrdal, jak carský důstojník a praštil starou tak, že jí poškodil oko. Tak když se něco takového stalo, tak jak se o tom vrchnost dozvěděla, přišel pro mužika dráb a odvedl ho do vězení, které bylo většinou při úřadu Mistra ostrého meče, ve městech často pod radnicí. No a pak zasedl soud, respektive takovými banalitami pověřovala patrimoniální správa většinou právě drába. No tak mužik dostal dvacet ran holí a tři dny šatlavy (ono to v ní nebylo moc k žití), a pak honem na robotu! Jo, když se stalo něco víc, třeba smilstvo, čarodějnictví nebo mord, no tak to se povolal vyšetřující soudce. Musel to být jurista, arciť třeba nedostudovaný, což dráb jako poněkud nebyl, kdo by to platil, že. Tak přišel vyšetřující soudce, vyšetřil zloskutek, jestliže zjistil čince, tak byl činec zjištěnec, takto zarestovaný, vytázaný outrpným vejtazem, pak odsouzený hrdelním ortelem, a pak zmordovaný podle zvykového práva (později podle Constitutio Criminalis Theresiana).

No ano, ale jak se zrušilo tuhé člověčenství, teďka bývalí nevolníci začali takto migrovat po celém mocnářství za prací, tak už na tu pravotu patrimoniální správa, pomalu, přestávala stačit. Když to řešil erár, tak to řešil vojskem, no a vojsko není příliš zdatné na zjednávání pořádku jinou methodou, než že „pár rozsekám jich, dav se zklidní“. Jenže rozsekaný poddaný nemůže na robotu a rozsekaný dělník na šichtu. No tak se zřídilo četnictvo. Četnictvo spadalo pořád pod ministerium války, pořád to byl vojensky organisovaný sbor, ale už bylo jeho primárním účelem zjednávat pravotu, ne zeměbrana, takže už podle toho byli cvičeni a později také vybavováni, třeba fasovali poutací řetízky, ne, jak vojsko, které zjištěnce svázalo provazem tak fortelně, že se tento udusil.

Četnictvo spadalo pod příslušné země na Radě říšské zastoupené, takže ve městech zjednával pravotu Uniformovaný sbor stráže bezpečnosti, respektive ono se to tak tehdy ještě nenazývalo, ale prostě to byla městská policie, no zrušení patrimoniální a zřízení obecní správy obecní policajt.

Vyšetřování zločinů ale spadalo pořád pod soud a vyšetřující soudce, ovšem s pronikáním Beccarionovských principů do trestního práva (osvícenství) došlo k oddělení soudce vyšetřujícího od soudu soudícího (byly porotní soudy), takže soudce, který vyšetřoval, následně nesoudil. Postupem času už to vyšetřování vyšetřujícím soudcem bylo, co do té materiální stránky, formální, on u toho úkonu musel být, jinak šlo o úkon absolutně neplatný (a jestliže hrozilo nebezpečí z prodlení, musel o tom úkonu být alespoň bezodkladně zpraven a dodatečně ho legitimisovat – přezkoumat), ovšem materiálně úkony už realisovalo výkonné četnictvo, a to i ve většině měst – vyšetřovací služba Uniformovaného sboru stráže bezpečnosti byla opravdu jen ve velkých městech, třeba v Praze (rada Vacátko, ne?).

Ten vývoj byl logický. Zatímco v 18. století a dříve stálo vyšetřování na tom, že se zjišťovalo, co kde kdo slyšel, a podle toho se hledalo, jestli někdo i něco viděl, a když toho bylo dost, tak se s tím zjištěnec konfrontoval, a ten se buďto přiznal, nebo nepřiznal, a to se potom „ověřilo“ outrpným vejtazem, tak s pronikáním osvícenství do trestního práva, a také celkově s technickým vývojem společnosti, bylo nutno prokazovat činci vinu, nikoli naopak. V roce 1811 zakládá v Paříži, bývalý galejník, Eugène François Vidocq Brigade de la Sûrete, a ve světě se proslaví sledovaným případem, ve kterém usvědčí vraha sádrovým odlitkem stopy (trasologie). V roce 1883 se antromometrický identifikační systém Alphonse Bertillona stává officiální methodou identifikace Sûrete, a o pět let je známý po celém světě, a o pár let později se po celém světě rozšiřuje daktyloskopie. To už by bylo trošku hodně na pár vyšetřujících soudců na okresu, takže se tomu věnuje četnictvo a policie.

Dokud se po veřejných silnicích nepohybovaly silostroje, tak dopravní předpisy prakticky neexistovaly – třeba levostranný provoz byl implementován v platné právo až v roce 1916 a dopravní nehody se řešily pořadem práva občanskoprávního. Jenže jakmile se začaly rozšiřovat silostroje, kodifikovaly se ty různé uliční řády a místodržitelské nařízení o jízdě velocipédy po erárních silnicích, atp., a na to už někdo musel dohlížet, a od samotného začátku na to dohlíželo četnictvo a policie. Měřili rychlost, původně tím, že stopli, za jak dlouho silostroj ujede vzdálenost mezi dvěma patníky, nebo stromy, a podle toho rychlost vypočítali, dohlíželi na povinnost odstraňovat oslnění, nebo jezdit po správné straně silnice, a tak vůbec a podobně.

Za Rakouska se palné zbraně velice neřešily, zbrojní patent z roku 1852, v podstatě, povoloval vlastnictví zbraně každému, kdo ji potřeboval, ale jakmile se držení palných zbraní začalo licencovat, tak protože to byly ozbrojené sbory, a tedy s palnými zbraněmi jejich příslušníci nějak uměli, tuto agendu začalo rovněž spravovat četnictvo a policie. Takže policie nakládá se zajištěnými zbraněmi, kontroluje dodržování zbrojního práva, vydává zbrojní průkazy atp.

Svého času SNB, a pak i policie, spravovalo i agendu občanských průkazů, nebo projednávali přestupky podle silničního zákona (v Horních Uhrách projednávají pořád).

Pak je cizinecká policie, která zajišťuje ostrahu státní hranice, no a věci kolem cizinců – třeba rozhoduje o asylovém řízení.

Soudy mají vlastní profouse, takto VSČR – Vězeňskou službu České republiky (dříve SNV – Sbor nápravné výchovy), a ta se dělí na justiční stráž a vězeňskou stráž, no a justiční stráž je taková soudní „policie“: zajišťuje ostrahu budov soudů, soudců, nebo třeba i asistuje soudnímu vykonavateli. Ale tím Schluß, ústavní soud a ústavní soudce, nebo třeba Miloše Virosu, nebo poslance, hlídá Ochranná služba (OS) PČR. Taky když bys si požádal o policejní ochranu podle policejního zákona a byla Ti přiznána, tak ji bude zajišťovat OS PČR.

Policejní presidium má, třeba, speciální součást, která zajišťuje mezinárodní policejní spolupráci, nejen Interpol. To kdyby, třeba, Rokio I. Kauflandský, pán z a na Znojmě, opravdu zmordoval toho svého psychiatra, a pak utekl do Albánie, tak aby ho tam albánská policie mohla lapit, zarestovat, a pak vydat k souzení k nám. Třeba. Nebo když bys se vracel pěšky, jak Ti bylo poraděno, z té zábavy a bys se ztratil, protože Tě unesl Igor s Vasilem, tak aby po Tobě mohla pátrat policie i jinde, než u nás. Třeba.

Jako útvar s celostátní působností zřizuje policejní presidium také Kriminalistický ústav, který provádí ty rozličné analysy, a také pracuje na rozvoji kriminalistiky.

Poté má policie, opět jako útvar s celostátní působností, leteckou službu, která je potřeba třeba při tom pátrání, ale věř, že kdyby záchranářský vrtulník píchl kolo a šlo Ti o život, že pro Tebe kluci přiletí policejním vrtulníkem. Nebo tak něco a podobně.

Nesmíme opomenout Pyrotechnickou službu. Si koupíš chatu, a na zahradě najdeš podezřelý předmět, co vypadá, jak bomba. Tak zavoláš na obvod, OD to nahlásí na pyrotechnickou službu a přijede auto, taková kolňa, no a z ní vyjde takový těžkooděnec, co bude likvidovat tu bombu. Ono se, třeba, zjistí, že je už nefunkční, nebo že to není bomba, ale to Tebe mordovat nemusí, Ty už budeš schovaný pěkně v bezpečí.

Pod PPR spadá rovněž Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV.

Těch činností je ještě víc, ale to bych tu vypisoval do nekonečna. 😅 V každém případě „vyšetřování zločinců“ je jenom zlomek práce, kterou policie běžně vykonává.

Dělají různé věci. Třeba pyrotechnická služba likviduje různé nevybuchlé bomby z války atd. Prostě „pomáhat a chránit“ 😉