Vystupujete rádi ze své komfortní zóny? Překonáváte se rádi?

Domnívám se, že u člověka s autismem je celkem pochopitelné, že se nebude překonávat, aby to někam dotáhl. Stejně tak nelze chtít po člověku s akrofobií, aby lezl někam do výšky, jen aby ten strach překonal.
Třeba já mám problém vylézt na židli, ale ne ze strachu z výšky, vylezu na ni když musím někam dosáhnout, ale spíš z představy, že z ní spadnu a bude mě něco bolet, mě bolí už jen představa bolesti.
Ze své komfortní zóny jsem vykročila třeba jen tím, že jsem začala v létě nosit šaty.

Ono to neni tak jednoduche, opustit svoji komfortni zonu! Ale zase to prinasi nove moznosti. Rika se, ze aby clovek dosahl nejakeho uspechu, musi se vydat cestou hrbolatou, ne tou upravenou.
Ja jsem to udelala nekolikrat a vyplatilo se to.
Jednou jsem se uchazela o misto, kde byla velka konkurence. Sla jsem tam jen tak jako ze to zkusim – a oni me prijali!! Z 16ti uchazecu brali 2 a ja byla ta druha!!
Pak jsem se bala jezdit cizim autem. Dneska si pujcim auto z pujcovny, za 2 minuty si ho omakam a klidne s nim vyrazim do ulic.
Nebo vystupovani na verejnosti. Vzdycky jsem mela tremu. Pak jsem jednou zahrala na kytaru dve pisnicky na tri akordy (znam jich 10:) ) a uspech byl velky!
Ale k tomu vsemu se clovek musi dopracovat! Proste se nakopnout a ono uz to nejak dopadne!!!

Od autistů, nikdo, nic takového nečeká.
Někteří toho jsou schopní. Velká část ne.
Řada z nich, právě v pubertálním věku končí v ústavní péči. Tam je pro ně a jejich blízké, život snesitelný.

Z komfortní zony vystupuji. Nenitím se za každou cenu.
Člověk se přirozeně RÁD ZDRŽUJE V ZONĚ BEZPEČÍ.
Pokud si neklade žádné/nové cíle. Netouží p růstu. Nechce a odmítá se „učit“, zasekne se v uoně komfortu, Za ní je strach.
Neschopnost, odmítání, neochota vysupovat ze své komfortná zony, je současný problém, zejména mladší generace.
Generace plné nezájmu, obav a strachu (bez zjevného důvdu), nedostatečného vedení ze strany rodičů. Nedostatečného nebo jejich přílišného „zájmu“. Nadměrných obav rodičů, ochrany (před nebezpečím a životními strastmi.
Výsledkem jsou deprese, nesamostatnost, strach, nezájem oučení, nechuť k práci atd. atp.
Našla jsem a souhlasíms :
“Proč chceme vystoupit z komfortní zóny?
Za zónou komfortu je zóna strachu a za ní hned za horizontem je zóna učení, od které už je to krok k zóně růstu.

Proč nevystupovat z komfortní zóny “na sílu”
Všude čteme, že z komfortní zóny vystoupit musíme, …
To může dopadnout tak, že ztratíme motivaci. Dáváme si moc vysoké cíle, a když je ihned nesplníme, cítíme se špatně.

Jak se říká, mozek je jako sval, který je důležité procvičovat a posilovat. Proto není na škodu vystupovat z komfortní zóny. Ale nezapomínejte, nic nemusí být hned.“
https://terap­.io/blog/inspi­race/komfortni_zo­na

Určitě ne.

A není pravda, že takový člověk nic nedokáže.

Já například hraji jednou týdně arkádovou hru Had a skoro vždy vyhraji týdenní soutěž. V této hře jsem nejlepší na všech českých serverech. Abych tohle dokázal, tak jsem ze své konfortní zóny nevystoupil.

Kromě toho kupříkladu pracuji, podnikám i jinak vydělávám a netrpí tím moje pohodlí.

Ničím takovým jsem se nikdy nezabýval. Vždy dělám co je potřeba, případně co mi vyhovuje, nebo je jinak prospěšné. Nemám s tím žádný problém a cítím se dobře.

Za tu odvahu to Jsem položit takovou otázku. Rokio to jsem taky podobnou otázku před lety položil a ostatní uživatelé mu tak vynadali i mně za to že jsem se ho zastal takže fakt odvaha.😎Jinak se překonávám celkem rád ale ne často vystupuji s konformní zóny.

Psal jsi, že už jsi na universitu přijat, najednou teprve budeš psát přijímačky, takže zase kecáš! 🙄

Ne, autista opravdu za to, že nechodí mezi lidi, nemůže. On nemá strach, on necítí potřebu. To je příklad, jak noha, jak tři nohy! 🙄

Určitě ne často a už vůbec ne ráda. Občas se ale přinutim a pak jsem většinou ráda. Existujou na to i cvičení typu chodit se samolepkou na čele. To si nevzpomínám, jestli jsem praktikovala, ale ve velmi nápadným, neobvyklým až úsměv vyvolávajícím oděvu se na veřejnosti sem tam vyskytuju, přestože je to nepříjemný.