Logicky-rovnoběžky jsou všude stejně daleko od sebe. Takže je jedno, jestli jsou u nás nebo v nekonečnu, vždy jsou dejme tomu od sebe jeden metr. Jak tedy se může říct, že se rovnoběžky protínají v nekonečnu? Není to náhodou protikladem toho, že se nikde neprotínají? cituji z wikipedie: „Rovnoběžky se nikde neprotínají (respektive někdy říkáme, že se "protínají v nekonečnu“)"
Připomíná mi to kamaráda, který říkal „jsem dokonalý, mám pouze
jednu chybu“
Doplňuji:
Drap-jsem hold zvídavé dítě, které není zasaženo komunistickou výchovou:
„Tak to je, buď ticho a nepřemýšlej o tom.“.
Sůwa-Jelikož se logicky dvě čáry, které jsou stále od sebe stejně daleko
nikde k sobě nepřibližují, nikde se nemohou potkat, dle tohoto je jedno,
jestli jsou ode mne metr nebo v nekonečnu, pořád jsou od sebe třeba 2 cm.
Pokud by se měli v nekonečnu protnout, někde se k sobě musí přibližovat
a potom to už logicky rovnoběžky nejsou, páč nejsou od sebe stále stejně
daleko. Nicméně budu velmi rád, pokud mi někdo řekne teorii, kde se pracuje
s tím, že se rovnoběžky protínají a teorii, kde se neprotínají (něco
jako teorie relativity vs. kvantová mechanika), popř. něco, co říká, že
rovnoběžky se protínají i neprotínají (teorie superstun)
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4019 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ono je to i z toho, že když třeba budete dělat matematickou analýzu těch rovnoběžek, tak vám vyjde ten průsečík v nekonečnu. Ale pro normálního smrtelníka „v nekonečnu“ = „nikdy“
0 Nominace Nahlásit |
Pokiaľ na 2 rovnobežkách v ktoromkoľvek bode ich dĺžky nanesieme
kolmicu-spojnicu, ktorou spojíme tieto dve rovnobežky, táto spojnica bude
vždy rovnako dlhá.
Vyjadrenie „Rovnoběžky se nikde neprotínají, ale současně rovnoběžky
se někdy protínají v nekonečnu“ je podobné ako vyjadrenie „Guľa nemá
začiatok a koniec, respektive, ak je niekde začiatok, tak niekde musí byť aj
koniec, ale ako teda nájdeme začiatok a koniec merania gule, kde začína a
končí guľa“…
Je to vlastne tvrdenie, ktoré popiera samé seba.
Doplňuji:
Základná poučka verte-neverte:
Neverte všetkému, čo vidíte, čo počujete, čo cítite. Váš mozog si
tieto vnemy spracováva na základe vlastných znalostí, skúseností a
vnemov.
Z tohoto je odvodená poučka o dôvere k Wikipédii:
Neverte všetkému, čo je vo Wikipédii, píšu ju ľudia a človek je tvor
omylný.
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
v geometrii je to definícia rovnobežiek (porovnaj s definíciou
mimobežiek).
na rozdiel od rôznobežiek, ktorí sa stretnú v presne definovanom bode
(stanovenom rovnicou).
mimobežky patria do geometrie priestoru (neležia v jednej rovine a nemôžu sa preťať) na rozdiel od rovnobežiek – preto ten dodatok – pretínajú sa v nekonečne, lebo (teoreticky) sa preťať môžu – lebo na rozdiel od mimobežiek LEŽIA v jednej rovine.
0 Nominace Nahlásit |
A co chceš na tom vysvětlit. Tak to zkrátka je a je bezpředmětné o tom diskutovat.
0 Nominace Nahlásit |
To je divné… podle mého názoru se nikdy nemůžou dvě rovnoběžky protínat. Možná je to přenesený výraz, jako že nikdo neví, co je nekonečno a nemůžeme vědět, co tam je 🙂
0 Nominace Nahlásit |
každé dvě přímky mají jeden společný pod, pokud jsou to
různoběžky, bod se dá najít, nebo vypočítat pomocí analytické
geometrie, pokud jsou rovnoběžky, leží tento bod v nekonečnu. Toto je
základní axiom. tady nejde nic definovat, nebo vysvětlovat.
Například rozměry vesmíru jsou řádově 10 na 24 m, a světlo letí
13
miliard let. ale ten exponent lze zvýšovat a stále to není nekonečno.
Například 1 mol obsahuje 6 , 02 . 10 – exp 23. Pokud budou částice
v řadě s rozpětím vesmíru, 10 na 24 m, bude celková vzdálenost 20 na
47 m . toto číslo mohu zvětšit jak chci, a pořád to není nekonečno.
Nekonečno po dělení je stále nekonečno.
0 Nominace Nahlásit |
http://www.ulozisko.sk/obrazky/645984/200px-Railroad-Tracks-Perspective_1_.jpg
0 Nominace Nahlásit |
Rozšírenie poučky verte-neverte-
Základná poučka verte-neverte:
Neverte všetkému, čo vidíte, čo počujete, čo cítite. Váš mozog si
tieto vnemy spracováva na základe vlastných znalostí, skúseností a
vnemov.
Verte tomu, čo vidíte, čo počujete, čo cítite…
ale na druhej strane, to čo vidíte, čo počujete, čo cítite, je skutočné,
nie je to pocit, vidina?
ale to je z iného súdka.
tak do tv šou.
toto je matematika (geometria), kde sú dokonca pojmy v definícii použité definované, a nie nejaké dohady „čože len to vidím?“.
wikipédia nie je vôbec relevantný zdroj ;)
možno ju použiť iba ak tak na konfrontáciu, ale človek z nej ešte viac
zblbne.
jedna zo stránok, ktorej sa vyhýbam.
led-na toto jsem také došel a proto se zde ptám :ú) tak jsem zjistil, že
zde v tom máte také všichni guláš, jeden říká to a druhý ono :)
došel jsem na to, že asi v eukleidovské geometrii se nemůžou spojit, ale
třeba v hyperbolické geometrii asi ano…
ak nedefinujete, o definíciách v akej geometrii sa chcete baviť, je to na prd. (v neeklidovskej majú napr, rovnobežky priesečníky dokonca 2!!!)
takže predpokladáme euklidovskú geometriu, ju?
ten dodatok „stretnú sa v nekonečne“ je tam preto, aby bolo jasné, že by sa teoreticky mohli stretnúť, teda ležia v jednej rovine (všetky rovnobežky).
mimobežky sa tiež nikdy nestretnú, ale nie je (v definícii) dodatok, že „sa stretnú v nekonečne“, z čoho vyplýva, že NELEŽIA v jednej rovine (lebo sa nemôžu ani teoreticky stretnúť).
pre definíciu priamok je to podstatný detail.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |