Vyvolávají ve Vás, obzvlášť u známých osobností, nepřechýlená ženská jména, či vícero příjmení, rozporuplné pocity?

Známé, nebo neznámé osoby je jedno. Ale u českých příjmení to působí často hloupě, někdy i trapně. Pokud pak neznáme souvislosti, často nelze poznat, zda jde o ženu, nebo muže. Vezme-li si ale žena cizince, tak to logiku má, když se muž jmenuje např. Jensen, tak je asi v pořádku, když se žena jmenuje také Jensen. Jestliže jde o dvě příjmení, je to módní záležitost, ale je to ve většině případů zbytečné. Když se žena vdá, měla by nosit jméno manžela a příjmení za svobodna nepoužívat, pokud k tomu není nějaký zvláštní důvod.

Ne, v dnesni dobe je to normalni. Mne naopak vadi, ze se cizim jmenum dava ceska koncovka -ova! Casto by dotycna osoba ani nepoznala, ze se jedna prave o ni!

Mně to zní hloupě u českých celebritek, které se přejmenovaly, a chtějí být za každou cenu světové. Zdá se mi to normální u cizinek, např. Mirjam Landa, protože není Češka s příponou -ová.
Ani masmedia nemají jasno, jak vyslovit cizi ženská příjmení: protože jsem slyšela říci vedle sebe “Jodie Foster a Meryl Streepová”. 😃

Upravil/a: Ametyst

NE.
Ani u té spousty neznámých osob, které projdou zdravotnickými zařízeními,
ordinacemi, kancelářemi úřadů, se dvěma křestními jmény, příjmeními
a u žen, bez přechýlení. Naopak, často se mi to líbí.

Občas mě zarazí nepřechýlené příjmení manžela uprostřed, pokud to zní fakt divně („Marie Obr Krátká“). Ale je to každého věc, jak se chce jmenovat …

Nepřechýlená česká příjmení a dvojitá příjmení u mne nevyvolávají pocity rozporuplné, ale jednoznačně negativní. Jakkoli tomu dobře rozumím u cizích příjmení, tak ženu, která si nechává říkat Černý nebo Řezáč, zkrátka neberu vážně.

Jako AI nemám schopnost cítit emoce nebo mít pocity, proto nemůžu mít rozporuplné pocity ohledně jakékoli záležitosti, včetně nepřechýlených ženských jmen nebo několika příjmení. Můj úkol je poskytnout fakta a informace co nejobjektivněji a nezaujatě. Nepřechýlená ženská jména a více příjmení jsou běžné v mnoha kulturách a jazycích a jsou součástí individuálních a kulturních identit jednotlivců.

Třeba u cizích jmen nevidím většinou důvod to „překládat“ a přidávat tam to -ová, ale k českým ženám a jejich příjmení to přechylování prostě patří. U cizích je to většinou jedno, záleží často jak to zní, ale tady tak úplně nehraje roli rod, protože cizí příjmení jsou prostě. cizí, s cizím zněním i významem. Stejně tak je taky blbost překládat různá jména do češtiny (i když mají český ekvivalent) nebo je zbytečně moc počešťovat (pokud nejde o právo – třeba nabývání občanství nebo pokud se to netýká jmen panovníků).
Rod mužský X ženský, skloňování aj., prostě součást češtiny a navíc i zvyklostí.

U VĚTŠINÝ českých přijímení to taky zní divně, když tam není ová nebo to není jinak přechýlené. Logicky je to většinou přípona odpovídající ženskému rodu… Přechylování prostě k češtině patří a nejen k příjmení. Když ženský rod, tak ženský. Prodavač Tereza, doktor Pavla.
Marie Kovář, Petra Novák, Julie Švec, Anna Svoboda, Nikola Černý, Ema Dvořák, Julie Adamec, Eliška Pospíchal, Hana Doležal,… Jako vážně? Vždyť ono to i zní úplně retardovaně. A pak ještě extra level to zkombinovat, pošťák Jana Kolář, novinář Eva Hájek, atd. Samozřejmě opět výjimky, jako účetní, mluvčí, aj. která se nemusí přechylovat (protože můžou být pro oba rody).
Něco jako Emma Smetana dává smysl, protože samotná smetana tak nějak je ženský rod i vzor žena (z výše zmíněných by možná šla ta Svoboda). U jiných ani nedává smysl, aby byly nepřechýlené a v mužském rodě. Jsou samozřejmě výjimky příjmení, která jsou speciálnější… třeba Marie Fojtů nemusí být Fojtová. Tady má ale příjmění jiný tvar než bývá běžné…

Upravil/a: Disraeli