Z čeho vzniká svrab?

Svrab vzniká činností parazitující ho zvířátka – zákožky (roztoč), které žije v kůži.

Prvořadým rizikovým faktorem je kontakt s již nakaženou osobou, dále je to nízká úroveň hygieny v rodinách, pobyty v zařízeních s větším počtem lidí apod.

Podle odhadů je na celém světě postiženo svrabem okolo 300 miliónů lidí, a je zajímavé, že dochází k cyklickým zvýšením počtu onemocnění každých 15 let. Příčina tohoto jevu je však nejasná, neboť nemůže korelovat s úrovní sociálních a hygienických podmínek.
Svrab se nejčastěji vyskytuje u mladých lidí, i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách a lékařského personálu, u bezdomovců.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným člověkem nebo zvířaty ( doložený přenos z morčete), ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby.

Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově též prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) postihující člověka i zvířata.

Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak i přehnaná hygiena může způsobit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice je v současné době dost rozšířené.

Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade 2–3 asi 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy a pak se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu (např. v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5%, přičemž léčivá látka je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeré povlečení vyprat na 60*C, vyžehlit jej a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3. den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší 10min teplotám alespoň 60°C nejsou schopny přežít taktéž. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu poté na týden odjet do prostředí kde tato nemoc není. Infekci pomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí (např. AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou, to je tzv. svrab norský. Příznaky se objevují 3–8 týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často i odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí může i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Je to silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení svědění u některých lidí přetrvává i 2 měsíce, hůře se hojí atopici a lidé se světlým typem pleti, povšechně pak ženy a děti.

Jsou lide lini hledat nebo jim nefacha vyhledavac ?..tot otazka …

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Svrab

Uvedené odpovědi jsou vesměs správné, jen vím od známého lékaře (kožního),
že pohlavním stykem přenos není možný. Je potřeba delší kontakt s napadeným člověkem (třeba být s ním v posteli celou noc přilehlá tělo na tělo).
Dnes se svrab rozšířil, protože ne vždy se ložní prádlo, lůžkoviny, přikrývky, matrace atd. v různých ubytovnách, hotýlcích, penzionech, kempech …správně ošetří než jsou používány dál.
Nákaza je také možná z půjčených spacích pytlů a stanů.

Pro nákazu svrabem je nezbytný přimý kontakt s parazitem zákožkou svrabovou. Často tomu je při pohlavním styku. K nakažení dochází hlavně v lůžkových odděleních dlouhodobě nemocných, ubytovnách apod. V současně době prudce stoupá nárůst tohoto onemocnění.