Třeba proto, že tam opravdu straší nebo strašilo.

Pověsti zřejmě vznikaly v souvislosti s osudy lidí žijících na hradech a událostí, které se staly. Lidoví vypravěči zapojili představivost a proto i dnes je zajímavé si nějakou historku při návštěvě památek vyslechnout.

http://www.obli­beny.cz/clanky/cla­nek/921-strasidelne-hrady-a-jejich-povesti/

Myslím, že nejde jen o hrady obecně, ale především o stará, opuštěná místa.
Ve starém domě s rozbitými okny nebo na nepoužívané půdě také straší. Ale u hradů je to asi především proto, že již nežijí opravdoví obyvatelé, někteří v historii nezemřeli zrovna příjemnou smrtí, takže to navádí ke strašení dětí duchy. Navíc to asi i láká turisty.
Jen by mě zajímalo, zda se to traduje třeba i v zahraničí.

Upravil/a: quentos

Česko je poseté hrady a tím, co z nich zbylo: zříceninami. Prostý lid žil odnepaměti ve stínu těchto památek a za dlouhých zimních večerů si vyprávěl různé zkazky a ti odvážnější se dokonce k hradům vydali. Muselo to být pro lid velké dobrodružství, mysl a představivost byla vybičována, a pokud tam k hradům šli v noci, museli vidět strašidlo skoro všude a pak tím po generace strašili své deprivované potomky. Tak nějak asi ty pověsti vznikaly. Doporučuji ke shlédnutí filmovu parodii díla Julesa Verna „Tajemství hradu v Karpatech“. Ovšem ono strašení v hradech asi nebylo výsadou jen Čech, protože středověká fortifikace se v Evropě praktikovala plošně a pověsti budou tedy nejspíše všude obdobné.

Ještě k jednomu posunu došlo a to k přenesení onoho pomyslného strašidla do hlavy člověka ve rčení „straší ti ve věži“, tedy že „blázníš“, že „ti jebe“, že „ti šlouchá na maják“ apod.

Upravil/a: quentos

Přece proto, že tam straší…

Už dávno platilo, že v neobývaných lesoch, skalách, opustených budovách, žijú nielen zvieratá, ale aj duchovia. Na hradoch, ktoré boli symbolom moci, mnohokrát aj spupnosti a zla sa duchovia obetí hradných pánov domáhali spravodlivosti, alebo naopak duchovia zločinných pánov hradu tu za trest čakali na vyslobodenie nevinnými spravodlivými ľuďmi, načastejšie pannami alebo deťmi.
Nie sú to legendy, naozaj som takého ducha jednej noci za búrky spoznala, keď som v mladosti prenocovala v zrúcaninách starého hradu. Ochránil ma pred dažďom a bleskom a stratil sa v nenávratne.
Ale niekedy príčina strašenia je úplne prozaická: Ako deti sme raz vyvádzali v noci na hradbách a v dedine vznikla povesť o strašidlách.
Ak je Bezděd poctivý hrad, verný tradíciám, musí mať aj svoje strašidlo…

Kvůli tomu, že mají lidé falešnou představu o realném životě, a v takové hlouposti věří.

Chápu, že jsi ,nebo se snažíš být realistou, který nepřipouští, že může existovat něco, mezi nebem a zemí, co ti hlava nebere atd. Ale na Zvíkově, Housce a jiných, popsaných v nějakých časopisech, je nějaká zvláštní energie. Odcházejí tam elektrické přístroje, lidé, kteří tam nějakou dobu byli, umírají za záhadných okolností. Na Zvíkově se natáčel film Marie Růžička a někteří lidé z filmového týmu zemřeli za podivných okolností.

Zajímavý je hrad Houska. :)
Houska stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Neexistuje žádný důvod, proč by měl být tento hrad zbudován.
Velmi zajímavý je i po architektonické stránce. Obranný systém věží je postaven dovnitř aby bránil „něčemu“ vyjítí z hradu. Nikdy nikdo zde ani nebydlel. V podzemí má být i prostor v kterým jsou pohřbeny kostry „nelidí“
Podle vyprávění se na Housce a v jejím okolí zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej a varuje opovážlivce, kteří by chtěli Housku navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat.