Z písma lze zjistit osobnost pisatele. Co tedy víme o středověkých autorech?

Nic 🙂 (pokud směřuje dotaz na grafologii), protože před vynálezem knihtisku byly sice knihy pouze rukopisné, ale samozřejmě je nepsali přímo autoři, ale rukopisy vznikaly krasopisným přepisováním od mnichů.

Byli to lidi co dělali často chyby

To se musíš na konkrétního autora, který psal ručně, zeptat grafologa.

Kterých? Všichni stejní, že… z těch tisíců autorů.

Jde ti o styl psaní,; názory, témata, kterými se zabývají, slovní obraty…? Pochopitelně různé podle autora (individuální), podle doby, podle země atd.

nebo

Ti jde od formu písma a jednotlivé tahy pera? V tom případě se dá akorát říct, že existovaly přesně dané postupy, jak má to psané písmo vypadat; kaligrafie apod.. Písma mělo v průběhu času svou konkrétní podobu, jednotlivé varianty, každé písmeno mělo svůj tvar, byl zde kladen důraz na velikost, řádkování, sklon písma, inkoust, miniatury a iluminace,… jak přesně to má vypadat. Nemluvě o tom, že grafologie je nejasná, spekulativní a kontroverzní ‚věda‘. A jakmile se třeba začneš učit styly psaní, tak tím „nabouráš“ celý grafologický výklad osobnosti. Vůbec kaligrafie docela popírá grafologii.

Samozřejmě, jak kdo píše (rychle, pomalu; pravák, levák), jaký má sklon a přítlak pera a při jednotlivých slovech a písmenech, MŮŽE mít vliv a vypovídat něco o osobnosti… ale jsou to spíš spekulace a domněnky. Stačí, když to jednou napíšeš jinak (kaligrafie, kotě), tzn. jen trochu změníš styl psaní, a hned máš grafologický výklad úplně jiný.. Nejen že to nabourá grafologii (která podle toho ODHADUJE povahu a char. rysy pisatele), ale může to zmást i grafognózii…člo­věk může změnit nejen styl, jakým ručně píše, ale může změnit i obsah vybočující z jeho klasického psaní; dramaticky změnit názory (nebo jen na oko), upravit jeho obvyklou průměrnou délku vět, souvětí, kapitol,.., zaměnit slova (synonyma, která běžně nepoužívá), najít jiné slovní obraty, rozšířit si slovní zásobu, ..

Upravil/a: Disraeli