Zajímá mě,jaký postup v historii byl člověk schopen volit při vykonání trestu smrti?

Metody, jak vykonat trest smrti, svědčí o nekonečné lidské fantazii, když do ní vejdou násilné myšlenky. Všeobecně nejrozšířenějším způsobem popravy ve středověku i později bylo stětí hlavy.
To se dodnes praktikuje například v Saúdské Arábii.
Jednou z nejšílenějších metod je uvaření. Uvaření se praktikovalo nejen mezi lidojedy, jak by se mohlo zdát, ale i v evropských končinách. Například v roce 1531 tuto ďábelskou techniku poprav nechal uzákonit anglický král Jindřich VIII. Tímto způsobem měli být popravováni traviči. Ve středověku končili ve vařícím kotli padělatelé a také ti, které církev označila za kacíře. V nizozemském městě Deventer je dodnes vystaven kotel, ve kterém se odsouzení vařili.
Muka, která odsouzeného čekala, byla příšerná. Nešťastník byl vysvlečen a ponořen do již vařící kapaliny nebo svázán a ponořen do velkého kotle se studenou kapalinou, pod kterým popravčí zapálili oheň a přivedl náplň kotle do varu. Jako kapalina se nepoužívala jen voda, ale i olej, kyselina, dehet, nebo roztavené olovo......
Organizace na ochranu lidských práv několikrát informovaly o tom, že stejný způsob mučení v současnosti používá i uzbecký diktátor Islom Karimov.
Pro ty, které zajímají další způsoby a podrobnosti:
Najdete je na zdroji

Zdroj: http://www.21sto­leti.cz/view.php?cis­loclanku=2010041620

Způsoby popravy

Elektrické křeslo
Garota
Smrtící injekce
Plynová komora
Elektrické křeslo
Zastřelení popravčí četou
Oběšení
Setnutí hlavy (gilotina)
Zardoušení
Existuje mnoho dalších způsobů trestu smrti. Obvykle se jedná o historické způsoby: ukřižování, ukamenování, estrapáda, rozdupání slonem, upálení, stětí mečem, lámání kolem a mnohé další. Některé z těchto historických způsobů jsou ale stále v některých zemích uplatňovány (např. ukamenování v Íránu, stětí mečem v Saúdské Arábii).Čtvrcení koňmi – tento trest byl oblíbeny zejména ve Francii a do sytosti si jej užívali zločinci, kteří usilovali o královu hlavu. Ke všem končetinám odsouzeného byli zapřaženi koně a tahem do čtyř různých stran došlo k roztrhání těla. V českých zemích čtvrcení roztaženého těla většinou prováděl kat ostrým nožem, tedy bez pomoci koňské síly.Naražení na kůl – jednalo se o jeden z nejdrastičtějších způsobů potravy. Odsouzenému byl do řitního otvoru za pomoci palice zaražen kůl asi půl metru hluboko, a ten se posléze s takto „napíchnutým“ nešťastníkem usadil do země ve svislé poloze. Při nejtvrdší verzi trestu (která má svůj původ v Turecku) se hrot kůlu přitom záměrně nepřiostřoval, ale nechával se kulatý, aby nenarušil vnitřní orgány a nepřivodil smrt příliš brzo. V „ideálním“ případě kůl několik hodin až dnů procházel tělem odsouzence, který byl celou dobu při vědomí. Příčinou smrti pak bývalo zadušení, kdy kůl zcela utlačil dýchací cesty a vyšel ven ústy. Častěji se však využívaly ostré hroty, které si propíchly cestu ven z těla mnohem dříve a zkrátily tak odsouzenému utrpení.Oběšení – jeden z nejjednodušších způsobů trestu smrti. Poprava oběšením byla také považována za potupný trest, ke kterému byly vyšší vrstvy odsuzovány jen zřídka. Zajímavé je, že tento trest náležel hlavně mužům, žen odsouzených k oběšení středověké soudní záznamy příliš mnoho nezmiňují.Upálení – na hranici většinou končili kacíři a čarodějnice, tedy provinilci proti církevním pravidlům. Podle stupně provinění (tedy spíš podle stupně antipatií katolických představitelů k odsouzenému) se upravoval průběh hoření. Při „mírnějším“ trestu se oběti zlehčoval její úděl střelným prachem. Vysoce nebezpečné osoby musely přečkávat doslova několikahodinové smažení na mírném ohni.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Tres­t_smrti

http://docs.go­ogle.com/viewer?a=v&q=ca­che:EIwfqQpU7pUJ:21­7.115.252.254:1572/Do­kumenty%2520pro%2­520studenty/Ka%25C5%2­588ovsk%25C3%25A1­%2520Martina/Tres­t%2520smrti%2520v%2520sou­%25C4%258Dasnos­ti_J.B%25C3%25A­Dl%25C3%25BD.pdf+pos­tup+p%C5%99i+vy­kon%C3%A1n%C3%AD+tres­tu+smrti&hl=cs&gl=cz&pid­=bl&srcid=ADGE­ESgJzXecWBehC3LIJ­TOdc5J7h9xKmChW­iGESbnG60jCKSN7-Q8Ji0RxaqnvWjCO9Uf­t1MztoGzghklv0_sVVk­uEC_Occpie01LMVBVBra­POpzFltDI2Z3pDl­Fer2LIgonYJfR46j&sig=A­HIEtbTFv7KZSnwL2­8YrIOd8iWJO_zqzfQ

Vím že o tom vyšel nějaký speciál 21. století.
Možná vás zaujme http://www.21sto­leti.cz/view.php?cis­loclanku=2007091921.