Avatar uživatele
anonym

Zajímalo by mě, zda je možné, aby se člověk v průběhu života zásadně změnil …

nebo jsou nase povahy a zvyky tak hluboko zakorenene, ze s nimi nic nenadelame. ? -iv-

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? anonym, Andělé, barnajka, arygnoc, Deli, anonym před 4872 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Andělé

Já jsem se určitě změnila. Vždy jsem se extrémně bála a styděla lidí. Životem jsem se ale naučila se nebát jak lidí,tak sama sebe. Byla to dlouhá cesta,ani si neumíte představit,jak se mi nesmírně ulevilo…
Ale třeba moje maminka je stále stejná. Je natolik tvrdohlavá a neústupná,že vydrží s lidmi dlouho,předlouho nemluvit. Pamatuju si ji takovou z dětství,kdy když jsem zlobila,se mnou dlouho nemluvila. Často i o narozeninách a o svátcích to vydržela. Neumí odpouštět a sama mi to přiznala,je přesvědčená,že je ukřivděná a že dělá dobře.
I přesto,že jsem dávno dospělá,mě nenechá se vyjádřit a když ji v klidu řeknu svůj názor,který se jí nelíbí,nemluví se mnou. Jako ted od února se mnou nemluví doted. A to opravdu jen proto,že jsem si dovolila ji říct,at mě před dětmi neschazuje a at si uvědomí,že mě před nima ponižuje. Snad si to asi neuvědumuje,ale před mými dětmi mě občas schodí. Naučila jsem se bránit a už nikomu,ani své mamince nedovolím,aby mě někdo ponižoval. Nebere mi telefon,nezdraví mě a ignoruje.Nepopřála mi k maturitě ani k narozeninám. Je tvrdá jako kámen.
Kdysi mě to hodně trápilo,ale ona už jiná nebude. Prostě taková je,nezmění se. I se svými příbuznými nemluví léta.Kolikrát jsem se jí snažila vysvětlit,že když se naučí odpouštět,bude sama štastnější. Ale kdepak,je hrdá a tvrdá a taková chce zůstat. Sama neměla nejštastnější dětství,je mi ji i líto,ale musí se naučit odpouštět,aby ji bylo líp.
Nejsmutnější na tom je,že ubližuje hl.sama sobě…
Ale cestu k sobě si musí najít jen ona sama…:-)

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
arygnoc

změna je život.

v něčem (zvycích, jako mlaskání, škrábání se a pod.) se neměníme, v něčem, zejména názorech, postojích (zodpovědnost) zcela zásadně.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
ReHu

Jistě, je to možné, ale ne každý se změní. A také někdo k dobrému a jiný k horšímu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Ano.Mění se postupem času každý.Je potřeba i kompropisů v soužití.Už tím,že ho přijmu,tak se měním.Porodíš děti-změníš se tak,že se ani nepoznáváš.Hned jsi celá „naruby“.
Doplňuji:
kompromis

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
varg

ano clovek se meni a dospiva cely zvot,je to v jedinci a zivotem.....

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ella

Změna je život :) Člověk se mění neustále – roste, dospívá, jak v názorech, tak v činech. Někdy to není na první pohled poznat, ale postupně se uvnitř měníme všichni a někdy zase nějaký zlomový okamžik – autonehoda, smrt blízké osoby, ztráta zaměstnání – dokáže člověka změnit okamžitě, obrátit jeho hodnoty…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Deli

Žena ano, muž ne.

Kus pravdy je v tom vtipu, kde se říká, že ve svatební den manželka věří, se její muž změní – a manžel věří, že ona se nezmění vůbec. V reálu je to naopak 🙂

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek