Zanecháte něco po sobě?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Taky jen ten nápis na hrobečku.
Spoustu CD, která budou všem
k smíchu, protože v té době budou
nemoderní.
…
Přála bych si ten náhrobek dát na mou
zahrádku. Tam, kde jsou i mé kočičky.

Ano, určitě…
Minimálně dojem…
😉

Tak to dneska nemůžu vědět. Jde o to, jak budu žít, teď si mi zasel brouka, musím to promyslet 🙂

… minimálně na náhrobku nápis …

Doufám že ano. Bohužel, co všechno zůstane už asi nebudu schopen vyhodnotit.

Jistě, když nic jinýho, tak dvě hodný děti. A vzhledem k tomu také nějakou různorodou činnost pro ně a pro jejich děti, mých šest vnoučat. Je toho asi dost, snad si někdy vzpomenou. No a taky občas nějakou i „ostudu“.:-))) Na to si všichni vzpomínají nejčastěji (zejména manželka). Ale to už je náš úděl, že holky?

Minimálně jednu přeloženou knihu a snad i jednu vydanou; spoustu odvedené práce, zejména několik desítek lidí, kteří díky mně umějí anglicky. A taky doufám, že minimálně jednoho šťastného člověka (až ji najdu).

Kosti a vlasy, a možná i nějakou tu amalgámovou plombu, aby dědicové nevyšli na prázdno.

Budu budovat kapitalismus, doufám, že aspoň 60 let

Zatím jsem o tom nepřemýšlela, inspirovala
mne až tato otázka (nedělám pro to nic).

Ale myslím si, že tu každý člověk po sobě
něco zanechá. Minimálně vzpomínku…

Harampádí. Bohužel.

Měli bychom zanechat -dobře vychované děti a jim něco do začátku,aby nezačínaly od nuly.
V naší rodině je tradice,že se rodiče postarají o bydlení dětí a ty tento zvyk přenesou vůči svým dětem.
Taková tradice,vlastní střecha nad hlavou,co jsem zdědila,tak dál udržuji a vylepšuji. U nás se šetřilo za každého režimu a to naštěstí z obou stran prarodičů a máme z toho prospěch dodnes i naše děti a vnoučata.
Akorát za komunistů se to šetření zadrhlo,to jsme byli všichni chudí,jak kostelní myši a taky nic nebylo.Už jsme to skoro dohnali.Bohužel,když tzv. „druhá strana“ to má zažité jinak,ve smyslu " starejte se,my jsme se taky museli postarat o sebe sami",tak je to těžké.
Ono je dobré se snažit,ale začátek je vždy od nuly,pokud tedy rodina rodičů nepomůže,všechno projí a procestuje,tak je to pak taková dědičná bída z generace na generaci.

Ano, děti.