Zažili jste Beatles?

No tak na to musím odpovědět i kdych nechtěl. To co píše „barbakan“ to je uplná blbost. Buď je to provokatér anebo tu dobu nezažil. Když začala „beatlmanie“ v r. 1962 tak mě bylo 14 let a okamžitě mě to chytlo a jediný zdroj kde je bylo možný slyšet tak byla Svobodná Evropa a to ještě bolševikama pěkně rušená. O deskách se nám mohlo akorát tak zdát a kdo neměl někoho na Západě nebo v Jugoslávii tak měl smůlu. Páč se tady budovala rozvinutá socialistická společnost tak zde nebylo místo pro dekadentní západní kultůru. Kdybyste slyšeli co lezlo ze 2 stanic Československého rozhlasu, protože víc jich nebylo, tak by ste zaplakali. Buďte rádi že ste tu dobu nezažili. A že to bylo drahý (v poměru k platu) o tom vůbec nepochybuj.

Když se objevili, tak se o nich mluvilo i psalo. V různých souvislostech. Byla to uplně nová hudba, u nás v podstatě neznámá, pouze ze zahraničního rozhlasu. Čtyři mladí, neznámí kluci, s delšími vlasy než bylo zvykem, odkudsi z Livrpulu byly zkrátka šok. Ze začátku se desky vozili pouze z venku, později jich vyšlo i pár u nás. Byli tenkrát vzorem pro většinu tvořících se a začínajících kapel. Hráli je snad všichni. My co si je pamatujeme známe jejich jména dodnes, i když nás probudí o půlnoci. Které dnešní kapele se to stane ?

V obchodech se žádné desky od Beatles sehnat nedali a ani od žádných dalších zahraničních kapel.Chodilo se na černé burzy,kde člověk riskoval vyhazov ze školy,nepříjemnosti v zaměstnání nebo pár ran obuchem přes záda.Pro muziku jsem byl ochoten utratit vše.V 80 letech se začali objevovat v obchodech první zahraniční desky.Dnes mají soudruzi tendenci vše zlehčovat a oblbovat.

Jo,musel jsem požádat písemně správně okolkovanou žádost,zda si můžu koupit něco od The Beatles! Je to blbost,ale vy,mladí ,jste přesvědčeni,že tomu tak bylo. Jedna bába povídal!

Začátky Beatles jsem zažil. Desky nebylo možné koupit v obchodech, protože se prostě nedovážely. Nebyl to problém peněz. Těch bylo dost. Nebyl ale žádný problém dovézt si je z dovolené nebo ze služební cesty. Byly také různé burzy, kde se desky prodávaly. Běžně jsme si desky ve škole vzájemně půjčovali a přehrávali na magnetofonové pásky. Každý někde něco sehnal a tak jsme všichni, kdo jsme chtěli, měli všechny novinky s krátkým zpožděním.

Barbakan svojim nadsadeným humorom povedal veľa,„…Je to blbost,ale vy,mladí ,jste přesvědčeni,že tomu tak bylo. Jedna bába povídal!“, naozaj veríte všetkém čo sa dnes hovorí o dobe nedávno minulej?
Zažila som zrod aj cestu Beatles ku sláve. ako hovorí drap, boli sme odchovaní na ich hudbe. Pozrite na fotografie z tej doby, čo myslíte tie účesy na beatles, na havla, boli parochne? S úsmevom spomínam na priateľovú príhodu: učiteľ mu dal 3 koruny a poslal k holičovi zhodiť „tú maškarádu“. Čo myslíte, ako to dopadlo? Priateľova matka prišla do školy, nechala učiteľa zavolať do riaditeľne, tam mu vrátila peniaze a dôrazne upozornila, že „o výzore t.j. aj účesoch jej detí rozhoduje ona“. Nie, nebola to žiadna členka KSČ, či inak politicky činná, bola to obyčajná robotníčka – matka starajúca sa o svoje deti.
Kde si myslíte že sa u nás nabralo toľko mgf. pásov, kaziet, či platní s nahrávkami The Beatles vydaných v Československu? Boli síce drahšie než nahrávky populárnych pisní, klasiky, či ľudovky, ale boli. Prirodzene veľa sa ich dovážalo aj zo zahraničia (veď čo je z cudziny, je vždy lepšie ako domáce, nie?) Boli ešte drahšie než naše výrobky a dobre sa s nimi obchodovalo, či menilo za niečo iné tiež žiadané.
Nebudem tvrdiť, čo nie je pravda, len preto aby som bola IN.