Zemřel mi táta

Naše známá, lékařka s dlouholetou praxi tvrdí, že na smrt se nedá zvyknout. O to hlubší je rána jestliže úmrtí přijde náhle a mezi nejbližší. Je mně Vás líto. Ještě si dovolím zmínit jedno, možná tvrdé poznání, které říkávala moje babička: „když se směješ, smějí se s Tebou ostatní, když máš plakat, musíš sám“.

Já bych jí chvíli nechala,ať si srovná vše v hlavě.Je to brzy a z vlastní zkušenosti vím,že člověk chce být chvíli sám a né,že se ostatní snaží za každou cenu pomáhat a rozptylovat.Uvidíte za týden,třeba přijde sama a začne se o tatínkovi bavit.Obě mé babičky byly do pohřbů zhroucené a pak jako by to pohřbem zkončilo a začali se bavit o normálních věcech.Pamatuji si,že v psychlogii jsme se učili takovou stupnici stresu a ztráta partnera byla na prvním místě.Je to větší stres než ztráta dítěte,alespoň tak jsme se to učili.Pokud by to nebralo konce,tak vyhledejte pomoc psychologa.Hod­ně sil…

Vím jaké to je když ti zemře tatínek mi se tatínek zabil na motorce pred 2 lety.Je to hrozné furt jenom brečíš ale nakonec se stím smíříš.Je to osud.