Avatar uživatele
EKSOT123

Znáte nějaké další zmatky šířené Angličany a existuje anglický skřet?

Máme množství indicií, že by mohl existovat. Nebo je něco v nepořádku s jejich náturou? Nejhorší je, že jako dominantní národ své zmatky šíří po celém světě. Pohroma při globalizaci.

  1. Převzali sice písmo latinku, ale proč vlastně, když většině písmen přiřadili jiný význam než v originále. Normální by přece bylo, zapsat výslovnost jejich slov písmeny, která tam patří. Ale o tom oni dodnes vůbec nemluví, že by nějakou takovou nápravu plánovali. Tak nakonec zavedli zmatek i do své výslovnosti, když jména cizích sportovců a občanů vyslovují špatně. Podobně s převzatými slovy. Třeba místo final čtou fajnl atd. Jenže s písmeny zmatky nekončí.
  2. Už jsme tady na odpovědích probírali jejich šíření bludu s názvy vyšších číslovek , kde miliardě říkají billion, bilionu trillion atd. A zase se vůbec nechystají ve svém systému nic napravovat. A našlo by se toho mnohem víc.

3)Ty jejich jednotky váhy a

  1. délky,
  2. datum zapisují v pořadí měsíc – den – rok,
  3. jezdění autem vlevo.

    Přihodíte ještě něco?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 605 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Všechny jazyky pocházejí ze praindoevropského jazyka, rozlišilo je pojmenovánoí číslvky sto. Proto se dělí na satemové a kentumové,. V avestánštině (v avestě) se „100“ vyslovilo [satəm], proto satemové jazyky, například staroindicky satám, praslovansky sъto, litevsky
šimtas, lotyšsky simts, podobně se vyslovuje „sto“ i ve slovanských jazycích. Satemové jazyky zahrnují indické, baltské, indoíránské, slovanské jazyky, dále arménštinu, tráčtinu, albánštinu aj.
Naproti tomu se ve staré latině četlo c jako [k] a centum (číslovka 100) se vyslovila jako kentum, proto kentumové jazyky, například řecky ha katon [heketon], gótsky hund [hund], německy hundert, anglicky hundred [handrid]. Mezi kentumové proto patří jazyky germánské, keltské, italické a tocharština, tzn. ze známých jazyků němčina, angličtina, italština či řečtina.

Otázka původní výslovnosti

e však otázkou, jaká byla původní výslovnost. Zde se vyšlo z faktu, že každá hláska má své místo tvoření v mluvidlech, a navíc se předpokládá, že při vývoji jazyků se toto místo postupně přesouvá, ale že neskáče na odlehlé místo v rámci mluvidel. Víceméně jen lingvistickým konsensem byla v 19. století stanovená za výchozí hlásku palatální velára [kj] (horním indexem j označuje IPA palatalizovanou, změkčenou výslovnost). Palatální veláry jsou změkčené souhlásky vznikající na hranici měkkého zadního a tvrdého předního patra; latinsky velum a palatum[1]. Vadou na kráse této teorie je fakt, že žádný známý jazyk číslovku 100 takto nevyslovuje.

U satemových jazyků se předpokládá, že původní indoevropské palatální veláry typu kj, gj, chj se vyslovovaly stále měkčeji, až se přeměnily v sykavky, tzn. výslovnost se posouvala směrem od patra k zubům. V protikladu k satemovým jazykům stojí kentumové jazyky, ve kterých stejné měkčené palatální veláry naopak tvrdly a změnily se v obyčejné veláry (české k, g), tzn. výslovnost se posouvala od tvrdého patra (palatum) směrem k měkkému (velum). V satemových jazycích se tedy místo tvoření hlásky posouvalo směrem dopředu (ventrálně) a v kentumových dozadu (dorzálně).

Slabiny této teorie – víoc se dovíte v odkazu

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Satemov%C3%A9_a_­kentumov%C3%A9_ja­zyky

Šíření jazyků
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Indoevropsk%C3%A9_ja­zyky

Naproti tomu se ve staré latině četlo c jako [k] a centum (číslovka 100) se vyslovila jako kentum, proto kentumové jazyky, například řecky ha katon [heketon], gótsky hund [hund], německy hundert, anglicky hundred [handrid]. Mezi kentumové proto patří jazyky germánské, keltské, italické a tocharština, tzn. ze známých jazyků němčina, angličtina, italština či řečtina.

--
Proč by Angličané měnili svou výslovnost? souvisí to s historií, etymologií a systémem hlásek.
Systém anglických samohlásek je složitější. Neexistuje zde opozice krátké a dlouhé (např. a – á), ale některé samohlásky jsou pouze krátké a jiné pouze dlouhé (dlouhé jsou nejčastěji v přepisech označovány symbolem dvojtečky : (např. [uː]).
https://www.an­glictina-bez-biflovani.cz/an­glicke-hlasky-vyslovnost

Proč se jezdí v Anglii vlevo?

Historicky vzato totiž levosměrný provoz tomu pravosměrnému předcházel, a to nejenom v Británii. Má se za to, že ve středověku bylo pro převážně pravoruké jezdce, nosící zbraň na levém boku, pohodlnější nasedat na koně z levé strany. A aby se při nasedání nepletli do cesty, stalo se zvykem jezdit vlevo.

https://radio­zurnal.rozhlas­.cz/proc-se-v-anglii-jezdi-vlevo-odpoved-je-jednodussi-nez-jste-si-mysleli-7184327
Další uinformace
https://www.au­to.cz/proc-se-v-britanii-jezdi-vlevo-a-kdy-se-u-nas-zacalo-jezdit-vpravo-103066

Skřeti/ skřítci/šotci

Goblin je malé, groteskní , monstrózní stvoření , které se objevuje ve folklóru mnoha evropských kultur. Poprvé byly potvrzeny v příbězích ze středověku , jsou jim připisovány protichůdné schopnosti, temperamenty a vzhled v závislosti na příběhu a zemi původu, od zlomyslných domácích duchů po zlomyslné, bestiální zloděje. [1] [2] Často mají magické schopnosti podobné víle nebo démonovi , jako je schopnost měnit tvar . [2]

Mezi podobná stvoření patří sušenky , trpaslíci , duendové , skřítci , skřítci , skřítci a koboldi , ale běžně se používá také jako krycí termín pro všechna malá, fay stvoření. [2] Termín je někdy rozšířen tak, aby zahrnoval skřeta podobná stvoření jiných kultur, jako je pukwudgie , dokkaebi nebo ifrit .
Etymologie
Etymologie
Mezi alternativní hláskování patří gobblin , gobeline , gobling , goblyn , goblino a gobbelin . Termín „pohár“ byl použit pro označení skřítků. [3] [4]

Slovo goblin je poprvé zaznamenáno ve 14. století a je pravděpodobně z neověřeného anglo-normanského *gobelinu , [5] podobného starofrancouzskému gobelin , doloženému již kolem roku 1195 v Ambroise z Normandie v Guerre sainte , a středověké latině gobelinus v ordinaci Vitalis před rokem 1141, [6] [7] což bylo jméno ďábla nebo démona strašícího v zemi kolem Évreux v Normandii. Může souviset jak s německým koboldem , tak se středověkou latinou cabalus – nebo *gobalus , sám z řečtinyκόβαλος ( kobalos ), „darebák“, „zloba“, „skřítek“, „skřítek“. [6] Německý Kobold obsahuje germánský kořen kov- (středoněmecké Kobe „útočiště, dutina“, „dutina ve skále“, Dial. angl. cove „hollow in a rock“, anglicky „skrytý výklenek na pobřeží“, staroseverština kofi „chata, kůlna“), což původně znamená „dutina v zemi“. [8] [9] Slovo pravděpodobně souvisí s Dial. Normanské gobe „duté v útesu“, s jednoduchou příponou -lin nebo dvojitou příponou -el-in (srov. Gosselin , [11] Étancelin , [12] atd.) [13]

Případně může jít o zdrobnělinu či jiný odvozený od francouzského vlastního jména Gobel , častěji Gobeau , [14] [5] zdrobněliny Gobelet, Goblin, Goblot , ale jejich význam je pravděpodobně „někdo, kdo prodává sklenice nebo kádinky nebo šálky“ . [15] Navíc tato vlastní jména nepocházejí z Normandie, kde se slovo gobelin, gobelinus poprvé objevuje ve starých dokumentech.

Velšský coblyn , druh klepače , pochází ze starofrancouzského gobelína přes anglického goblin . [16]

Ve folklóru Goblini jsou běžní v anglickém , skotském a irském folklóru a slouží jako krycí termín pro všechny druhy zlých nebo zlomyslných duchů.
Červenka je typ skřeta, který si barví klobouk v lidské krvi v anglo-skotském pohraničním folklóru .
Hobgoblini jsou přátelští skřítci podvodníků z anglického , skotského a poutnického folklóru a literatury.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Goblin

Goblinil v britském folkloru
https://www-spookyisles-com.translate­.goog/goblins-british-folklore/?_x_tr_sl­=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl­=cs&_x_tr_pto=sc
https://www-spookyisles-com.translate­.goog/goblins-british-folklore/?_x_tr_sl­=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl­=cs&_x_tr_pto=sc člábnk,u najdete 5 faktů o goblinech, které jste nevěděli. Najdete i video.

Najdete rozdíl mezi gobliny a hobgobliny atd,

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Ametyst

Angličtina má spoustu mezinárodních slov, ze kterých čouhá latina jako sláma z bot. Např. technická angličtina je podle mě srozumitelnější než polština. Hlavně- angličtina neprzní slova skloňováním ani časováním. Že se vyslovuje kudrnatě, na rozdíl od psané, v tom není jediná. Podívejme se na francouzštinu: vyslovuje jen polovinu z napsaného slova, a navíc časuje slovesa.
Angličan vyslovuje cizi jména bez respektu, s vědomím, že to nepotřebuje vědět: svět totiž, v jeho očích, mluví anglicky. Malé národy se učí světové jazyky, nikoliv Angličan.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Annas, díky. Ale pokud bylo záměrem zpochybnit řádění goblinů, trolů, nebo alespoň trottlů při zápisu anglického slova, tak to se nepovedlo. Stejně jako u jiných jejich specialit. Taky jsem nepsal, aby měnili svou výslovnost (to by bylo škoda), jen, že je jejich zmatený zápis slov zpětně vytrestal špatnou výslovností převzatých slov. Tedy jsem psal, že by měli zapisovat svou řeč písmeny, která tam patří.

Avatar uživatele
annas

Vím, ale vše souvisí s něčím. S typem jazyka, fonologickým systém a jak lidé v prajazyku pochopili výslovnost.

Třeba v češtině mám foném /i/,. který se píše jako i nebo y. Nebo Hus zavedl diakritická znaménka.
I slovanské jazyky se liší, neproběhly ve všech stejné změny. Třeba jery, nosovky, změna souhlásek v určitém postavení. Spodoba znělosti atd.
Jeden příklad, rozdílů je mnohem víc.
Praslovanský gordЪ = stsl – gradЪj, česky hrad, polsky gród. rusky górod. Neexistovala ve všech oblastech jednotná výslovnost, takže se výslovnost přizpůsobila určité oblasti,

Znám jen vývoj, českých hlásek, angličtinu jsem nestudovala, takže to bude nějak podobně, z indoevropskoého jazyka vznikly jednotlivé prajazyky (genetická typologie)j, tedy i pragermánský jazyk, z něhož vznikly germánské jazyky, které se liší určitými jevy. Stejně jako různá nářečí v češtině vzniklas zk nemožnosti stěhování v době feudalismu.

Podívejte se na vývoj anglického fonologického systému.

https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Phonological_his­tory_of_English

Uvědomte si, že jazyky se člení podle genetiky, geografie a typologie.

To, že se vám některé jevy angličtiny nelíbí, je váš názor. Že jsou v anglilčtině slova z latiny svědčí o tom, že latina byla vyspělý jazyk, proto se přejímal slova z latiny zý různých oblastí do většiny jazyků.

Proč se angličtina neskloňuje,. je dané vývojem. Podívejte se na tříděnoí jazyků podle typologie.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Typologick%C3%A1_kla­sifikace_jazyk%C5%AF

Je to velmi složitý vývoj, zřejmě angličtoí jazykovědci o zmněně neuvažují.Podívejte se na češtinu – zjednodušený pravopis, vznik neologismů, spisovná zhovorová češtiona přebírá některé výrazy z obecné nespisovné češtiny.

Každá změna s něčím souvisí, ale nejsem Angličan, ale Čech, takže se učím to, co se nám předkládá. Kromě toho m zajímá česká etymologie, anglická jen do té míry, pokud se dá anglický výraz nahradit českým.

Avatar uživatele
EKSOT123

Já nic nemám proti angličtině, jazyk jako každý jiný, možná i v ledasčem lepší. Jen, že, když už použili k jeho zápisu latinku, tak měli v rámci možností zachovat znění písmen a nedělat v tom takřka naschvály. Samozřejmě, vzhledem k anglické výslovnosti je spousta jejich slov bez diakritiky obtížné napsat. Ale takový rozpor proti originálu latinky zřejmě není náhoda.

Nový příspěvek