Bylo by špatné zabít člověka, jež vás životně ohrožuje?

Ve většině náboženství je příkaz stručný: Nezabiješ. V jednotném překladu evangelické a katolické církve je to už „úředně“. Tam to nyní zní: „Nezavraždíš.“

Výše zmíněná poznámka pod čarou v Scofieldově bibli znamená, že se nemáme úmyslně zabíjet. Při pohledu na zvířecí říši by nemělo přikázání neúmyslného zabití smysl, neboť kamkoli my, lidé, položíme svou nohu, jsou pod našima nohama mnohá – částečně maličká – zvířata. Zašlápneme některá zvířata, ale neděláme to úmyslně. Opřeme-li se o strom, usmrtíme přitom eventuálně rovněž malá zvířata; nevidíme je; tedy to neděláme úmyslně. Když ale chceme zabít člověka, pak to uděláme úmyslně. A to není podle všeobecného užití slov nic jiného než vražda. Zabití je tedy, přesně vzato, to samé jako vražda.
http://www.universe-people.cz/sve­telna_knihovna/htm/cz/cz­_kniha_desate­ro_bozich_pri­kazani.htm
–
Vysvětlení z děkanství římskokatolické církve – Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty – » 5. Boží …

Člověk může užívat nižší život pro naplnění svého životního poslání. Rostliny ke své výživě i užitku, nemají se však bezdůvodně ničit. Proto v dnešní době musejí být chráněné oblasti přírody před lidským nebezpečím. Zvířata užívá člověk k jídlu, i k vědeckým účelům i pomoci, ale nesmí je trápit a proto jsou spolky na ochranu zvířat. Jsou rezervace pro zvířata, aby byla zvířata chráněna před vandalstvím a vybíjením. Zneužívání nižšího života v přírodě bývá lehkým hříchem. Člověk má povinnost, aby rozvinul svůj tělesně-duševní život a obohatit svou nesmrtelnou duši:

http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:pwOT­b9JfmlMJ:posto­loprty.farnos­t.cz/duchovni-slovo/katecheze-mravoucne/5-bozi-prikazani-nezabijes/+&cd=1&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-a

Zajímavé je že církve nikdy toto přikázání nedodržovaly. Co to bylo křižácké tažení,svatá válka, poprava nevěřících, upalování vesměs pro majetek první i druhá světová válka kdy kněží sloužili mše vojákům, kteří následně šli zabíjet nepřítele. Na obou stranách fronty byli stejní věřící. Ano v případě neodvratitelného ohrožení života mého nebo mé rodiny bych se dokázal takto ubránit.

Myslím si že je významový rozdíl mezi slovem „životně“ a nebezpečí vraždy.
A o vraždu hlavně jde. Zabití je neúmyslné a o tom oběť ani pachatel do posledního okamžiku neví !!!
Takže pokud bych byl přepaden a šlo mně o život tak ano.

Přikázání na nic , protože člověk ve své historii to nikdy nedodržoval !
Doplňuji:
Celou historii člověka provází války , vraždění a loupení.

Upravil/a: mosoj

V 5. přikázání je (ve většině jazyků) skutečně „Nezabiješ“. Ježíš v NOvém Zákoně dokonce říká, že kdo jen nenávidí svého bližního (tj. de facto, kterého koliv člověka), je to jako kdyby ho zabil.

Annas ale má pravdu v jedné věci – původní hebrejský výraz v tkzv. Desateru znamená spíše „Nezavraždíš“ – tj. nezabiješ úkladně. V ohrožení života to tedy je malinko jinak.

Co se mne osobně týče, pro mne je zabití člověka z jakéhokoliv důvodu „špatné“, ale pokud by mne nebo mé děti někdo ohrožoval na životě, těžko říci, jak bych se zachovala, ale je nepopírám, že bych se ho snažila zbavit i za cenu toho, že by to nepřežil.

no… tak pokud tě ohrožuje tak musíš udělat cokoliv abys ho nemusel hned zabít,třeba ho nějak zadržet… ne?

Ak by sme zabili každého, kto nás životne ohrozuje, kto by nám potom vládol?
Možno to bude znieť tvrdo, ale sama cirkev vo svojej histórii porušila toto 5.božie prikázanie, niekedy priamo, niekedy výkon trestu zverila svetskej moci. Bolo to špatné?

Zpravidla je lepší v sebeobraně člověka zabít než ho nějákým způsobem nenávratně zranit.. má to výhodu, že mluvis ty, on nemuze nic vymyslet, když je mrtev, a svědkové samozrejme. Taky nebudes pak muset platit dozivotní zmrzačení. Proste, když ti jde o život a není východisko, zabij abys přežil. Lepe te pak pravnik obhajuje než když zmrzačíě člověka!