Bojím se, že jsem něco udělala špatně! Jak poznám, jestli mě má – nebo nemá – rád? Vůbec se v něm nevyznám…

Odpoveď byla označena jako užitečná

hanny 2: ano, uvažujeme logicky a neplýtváme slovy 🙂

cassey: Tím plácáním po zadku a ostatním tajtrlíkováním si tě jenom oťákával, a doufal že pochopíš…bohužel se tak nestalo, a tak přistoupil k činům, jenže ani po tom od tebe zřejmě nedostal jasný znamení, a protože ti nevidí do hlavy, tak se tě přímo zeptal. Tou otázkou, jestli to něco znamenalo, myslel jestli to něco znamenalo PRO TEBE, protože pro něj to něco znamenalo, ale není si jistej jak to cejtíš ty, a nechce bejt za blbce. V případě odpovědi ANO…tradáá, v případě odpovědi NE to ještě pořád může zahrát do outu bez ztráty důstojnosti, řekne ti že to byla kamarádská pusa a bude ti moct bejt dál na blízku a čekat na další šanci. Takže je to na tobě…
Doplňuji:
Ještě úvaha, kdyby chtěl aby to nic neznamenalo, proč by to vůbec dělal? A po tý puse, kdyby chtěl aby to nic neznamenalo, proč by se tě na to ptal? Podle mě je to klasická otázka vyžadující pozitivní odpověď, nebo spíš „doufající v“, všechno ostatní je nelogické. Je to stejný jak kdyby tě žádal o ruku a doufal že odpovíš NE.

Upravil/a: bolak

Pokud je samotář,tak na něj musíš zvlášť opatrně.V chlapech se totiž nevyznáš,oni myslí úplně jinak než my ženský – to tě zkrátka život naučí.Určitě to nevzdávej!

Zda tě má přímo rád – na to je brzy. Ale jestli se mu líbíš – to by být mohlo, když už padla pusa.
Jestli tě má někdo rád záleží v první řadě na tom, jestli je ochoten pro tebe něco dělat. A pochopitelně nejen brát, ale dávat vztahu musíš i ty. Je to velká náhoda, skoro zázrak, když se sejdou dva lidé, kteří se skutečně dokážou mít RÁDI. Docela obvyklý přístup je spíš ten, že si lidé nevěří, podezírají se (mnohdy právem) a často se k sobě absolutně nehodí, jen „lámou“ vztah za každou cenu – aby někoho měli, vynucují si lásku, snaží se… Ale tohle je to jediné na světě, co vynutit nejde. Jestli někdo nepozná například ani po deseti letech manželství, jestli ho má jeho protějšek skutečně rád, pak je to trotl, který je buď šílený, do sebe zahleděný uzurpátor, který lajnuje svému partnerovi každý krok (nebo ho naopak poslouchá na slovo), či zamindrákovaný člověk, který má strach a neumí mít skutečně rád ani sám sebe. Většinou to bývá okolím přehlížený člověk (od dětství), který je sice hodně snaživý, ale brzy kdekomu leze na nervy a každý od něj uteče… Tak pozor na to! Nedej na hloupé rady, je to tvůj život. Nikdo ti přece nemůže říct, jak se KONKRÉTNĚ zachovat ke klukovi, který se dívá po TOBĚ… Jedině snad obecné… Buď přirozená, netlač na pilu nebo se mu zprotivíš – to funguje. Bav se s ním normálně, možná se stydí, možná mu tak dodáš víc odvahy… Nech ho, aby se mohl chovat jako kluk, který má o holku zájem…To, že je samotář, říkáš ty, on se třeba jenom stydí…
Btw – „nejčernější“ (pro tebe) varianta by byla, že je to homosexuál, který si chtěl jen zkusit líbnout holku a rozhodnout se… Ale nechci strašit… 🙂 Hlavně mu tohle neříkej!:-D

Na světě je to už tak zařízeno, že ženy většinou nerozumí mužům a muži naopak ženám. Někdy ani po deseti letech manželství nemáš jistotu, že Tě má partner opravdu rád.
Ta nejistota k lásce prostě patří, stejně jako trápit se kvůli všemu, co se milované bytosti týká. Sežeň si kopretinu a zkus, jestli Ti její lístky nenapoví. Jinak to bude opravdu jenom na Tobě. Máš v podstatě dvě možnosti:

1. zeptej se objektu svých citů, jak na tom u něj vlastně jsi
2. uvědom si, co k němu cítíš Ty. Hoď za hlavu, že se tím můžeš ztrapnit a přestaň myslet na to, co když Tě rád nemá. Užívej si svou lásku, křehký začátek vztahu a nenechej si to obavami kazit.

I kdyby se za nějaký čas ukázalo, že to není ono, nebo že Tvůj protějšek k Tobě necítí něco podobného, tak to, co právě prožíváš, už Ti nikdy nikdo nevezme.
Moc Ti to přeju i s tím sladkobolným trápením.