Byli byste schopni vzdát se všeho pohodlí dočasně pro ten nejhezčí život?

Co to je nejhezčí život? Každý to bude posuzovat jinak. Co když pro někoho je nejhezčí život, ničeho se nevzdávat?

Ne. Ve světlou budoucnost nevěřím.Takových slibů už historie zažila.

To je tak nějak podmínka úspěšného života a úspěchu vůbec. Nelze dosáhnout úspěchu bez námahy a z pohodlí domova/gauče… Všechno dobré a hodnotné stojí námahu.
Je to i princip budovatelského podnikání – pokud enpodnikáš sám na sebe, ale na firmu, u které se snažíš, aby rostla, byla hodnotnější a podobně, tak to chvíli trvá, než bude bohatá – a tedy i ty. Něco to stojí – úsilí, čas, námahu, sebeobětování, sebekontrola… jinak se to ani nedá.
To dosahování úspěchu a prožívání života samo o sobě, je krásným životem. Cíle ani životní nejsou konečné a život sám je především cesta. Nečinnost a podobně třeba hezká opravdu není, člověk ani nemůže být skutečnně šťastný a naplněný. Takže v tom samotném nepohodlí je smysluplnost.

„Kdo se podrobuje různým omezením z vlastního rozhodnutí, tomu přinášejí potěšení samotné potíže, protože je snáší s nadějí na dobrý výsledek – například lovci rádi snášejí nepohodlí, protože doufají, že něco uloví.”
„Štěstí přináší tím větší požitek, čím víc námahy stálo jeho získání. Námaha je totiž kořením štěstí, kdežto dosáhne-li člověk něčeho, aniž po tom toužil, netěší ho to, i kdyby to bylo sebecennější.”

Upravil/a: Disraeli

Myslíš jako Arnold třeba? Na chvíli zatnout sval a za to po zbytek života v neskutečném luxusu? Copak to by někoho bavilo?