Byly vám v životě někdy k něčemu intervaly z matematiky?

Pokud jsi nepochopil intervaly, tak na tom nemůžeš stavět další matematiku. A tak jako vybíráme čísla z určitého intervalu od do, tak se tím řídíme podvědomě i v životě. Také si vybíráš kamarády podle IQ, zájmu od do, dívky s výškou, rozměru od do a pod. Pokud vidíš jen na špičku svého nosu a nemáš představivost, tak budeš takto uvažovat.

Tohle jsem někde viděl, nepochopil jsem, co to je (ale možná bych to dneska pochopil), nicméně nepamatuju se, že bych tohle měl ve škole. Ale tak já jsem „dělný lid“, že, mám výuční list, možná to bude tím! 🙂

Sakra, kdyby raději lidi naučili pořádně rychle počítat, aby zvládali rychle vydat na tisícovku, když jí platí Kč 27.00!

Upravil/a: Filip84

Samozřejmě k ničemu. Ale obecně je matematika dobrá pro rozvoj myšlení, logiky i kreativity a dalších (a zdánlivě nesouvisející věci spolu souvisí – jako i jiné schopnosti, dovednosti a disciplíny/vě­dy/obory – například paměť, jazyky, vyjadřování, chápání, hra na hud. nástroje, ekonomie, řízení, atd atd).. Tedy spousta věci z matemaziky ti samotné v praktickém životě nemusí k ničemu být, ale mohou ti pomoci k všeobecnému rozvoji – a ten jako takový ti už k něčemu může být. Jakože bude, když se budeš skutečně zlepšovat, rozvíjet.

ZŠ, SŠ, VŠ matematiky jsou ale o ničem. Matematiku by mohl mít každý rád (většina ji nenavidí), jenže je to spíš naopak. Stačí začít s populární matematikou. Tedy základy a pak „nejlepší“ matematické knihy – zábavné, fascinující, skvěle podané, s nadhledem, porozuměním, naučné,… Knihy které ti dají víc, než roky na škole.
Například edice ZIP (nakladatesltví Argo), Matematická kniha, Jazyk matematiky, Neuvěřitelná čísla profesora Stewarta, Příběhy matematiky, Nula (Životopis jedné nebezpečné myšlenky), Matematika pro život, Matematický vesmír, Co nemůžeme poznat (částečně matematická – ale matika je všude), Matematika. 50 myšlenek, které musíte znát, Velká Fermatova věta, Láska a matematika, Hudba prvočísel, Zábavné matematické hádanky, Tajemné π, Jak se jmenuje tahle knížka?, a pak hromada dalších odborných i (odborně-)populárních, jednodušší i složitější. Různé dějiny a shrnutí matematiky. Člověk se nemusí stydět šáhnout po jednoduché (a zábavné) matmatice třeba i pro pro děti, jako i vysokoškolské matematice – i takové literatuře, která ji přesahuje (v obtížnosti, rozsáhlosti atd). Aby to člověku mohlo jít, musí chápat základy, principy, postupně se do toho dostávat, ale hlavně ho to musí bavit, musí v tom mít zájem/motivaci. Školství v 99 % selhává. Proto taky většina nesnáší matematiku – kromě těch, kteří mají jakés takés nadání, jsou logicky založení, rádi hrají šachy (ale za to nemůžou vděčit škole – jako spíš genům nebo výchově). Jinak by matematiku MOHL mít rád každý, každého by mohla zajímat, fascinovat a každému by mohla jít. KDBY chtěl a kdyby školství mělo jiný přístup a systém.
Důležitá není jen teorie, ale i praxe tedy různé počty (bez kalkulačky), geometrie a podobně. To rozvíjí matematické i clekové myšlení.
BTW středoškolská matematika je o ničem… nerozvíjí ani to myšlení. Učí akorát nenávidět matematiku, učení, přemýšlení, počítání,.. Opravdu víc škody, než užitku (vlastně žádný užitek).

Ano, i když jen vyjímečně v té formě, jak se v matematice učí. Ale to získané povědomí je často užitečné skrytě a člověk ani nemusí vědět, že to využívá.
Např. v číslicové elktronice – tam je dobře vědět, že proměnné mají jen určitý možný rozsah a kdo na to zapomene, ten se pak nestačí divit…

Ne. Většina středoškolské matematiky mi byla k ničemu.

neviem, z matiky som mala –4– a doporučenie školy na matematickú VŠ.

PS.
vaše tušenie je blízke pravde:
v matematike „Interval je množina všetkých reálnych čísel ležiacich medzi dvoma reálnymi číslami a, b.“

Príklad intervalu:
Človek má primeranú postavu ak jeho hmotnosť „h“ v kg voči výške „v“ sa pohybuje v rozpätí intervalu „i“ „-8“ až „+8“ k hodnote v.

v=178–100 =78 =(výška v centimetroch – 100)
i= (v-8…v+8) znamená interval v-8 až v+8
primeraná hmotnosť h sa pohybuje v rozpätí intervalu i= 70…86kg

Upravil/a: led

Byly, ke zpracování výsledků měření.

Nikdy. Ani nevím, co to je. Taky jsem měla na střední z matematiky 4. Naštěstí ji můj obor měl pouze první 2 ročníky, pak už byl klid.

Upravil/a: GM