Bylo by znásilnění, kdyby se nedobrovolný sex později zalíbil „oběti“?

Ptáš se na to, na co jsi už dostal odpověď.

Právo je formalisované, hodně malicherné, a o trestním právu to platí tím tuplem.

Každý přestupek, přečin, nebo zločin má tzv. skutkovou podstatu, protože předmětem trestního řízení je skutek. V rámci prověřování a vyšetřování se musí zjistit potřebné skutečnosti tak, aby z nich bylo lze skutkovou větu „poskládat“. Skutková věta v odsuzujícím rozsudku nemusí být, expressis verbis, shodná se skutkovou větou v usnesení o obvinění a obžalobě, avšak nemůže přibýt skutkový popis, který by rozšiřoval trestnost. Pokud taková okolnost vyjde najevo až v přelíčení před soudem, je nutno žalobu upravit, doručit stranám a začít celý taxativní proces dokazování od začátku. A někdy je nutno i věc vrátit vyšetřovateli,

Zákonnými znaky znásilnění je, že se osoba násilím, nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, donutí jinou osobu (bez ohledu na pohlaví) k souloži, nebo kdo k souloži donutí osobu tím, že zneužije její bezbrannosti.

Judikaturou je vymezeno, co se rozumí souloží (nemusí vždy dojít ke koitu), co se rozumí násilím, pohrůžkou bezprostředního násilí i zneužití bezbrannosti. Pokud jsou tyto znaky naplněny, je skutek formálně trestný, a nic jiného relevantní není.

Co se týká materiální stránky, jde o zločin, takže tam budou splněny vždy. To, že někdo prožije orgasmus, vůbec neznamená, že se mu to líbilo.

Trestní právo hmotné nezná pojem „dokonalé stádium“. Lege non distinguente nec nostrum est distinguere. To je zase Tvůj nějaký konstrukt.

To by znásilněním byla každá soulož, ženská NIKDY dopředu nechce, to si pamatuj, takže scénář je vždy stejný- začíná zpravidla JAKOŽE nedobrovolně, no a později už šlape jako dobře namazaný stroj!