Jaká je promlčecí doba při odmítnutí podepsání pokuty?

Filip84

Tvrzená škoda, podle občanského práva hmotného, se promlčí za tři roky, přičemž platí, že podáním žaloby, odvoláním, a dalšími procesními úkony, se promlčecí lhůta staví, tj. začne běžet znovu. Na vymožení přisouzeného plnění je pak promlčecí doba deset let a přerušuje se (tj. nestaví se, ale po dobu řízení neběží) návrhem na zahájení exekuce, či soudního výkonu rozhodnutí.

Správní delikty promlčecí dobu nemají, promlčecí doba je institut trestního práva processního, nikoli trestního práva processního. Správní delikty mají preklusi. U přestupků je prekluse po třech, či pěti letech, podle výše sankce; lhůta se staví oznámením přestupku a rozhodnutím správního orgánu a přerušuje se po dobu tr.řízení podle soudního řádu správního, či po dobu řízení o žalobě podle § 65 soudního řádu správního.

Filip84

To, co píšeš, jsou absolutní nesmysly. Mícháš hrušky s jabkama a máš v tom neuvěřitelný hockey.

Přirážka k jízdnému podle smluvních přepravních podmínek má povahu nároku občanskoprávního, tj. pokud s jejím zaplacením cestující nesouhlasí, příslušný dopravní závod se musí žalobou podle občanského soudního řádu obrátit na věcně a místně příslušný obecný soud cestujícího, který o sporu rozhodne. S ohledem na frapantně indisponovaný rozsah Tvého intelektu považuji uvádění dalších informací za zcela irrelevantní, v případě potřeby se, laskavě, obrať na advokáta, který se tomuto druhu práva věnuje.

Sankce za správní delikty v silničním provozu mají povahu trestního obvinění ve smyslu ustanovení čl.6 odst.1 věty prvé Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a proto na ně dopadají všecka práva obviněného ve smyslu trestního práva processního přiměřeně.

Správní delikt lze příkazem na místě projednat za splnění těchto kummulativních podmínek:

1. jde o správní delikt, u kterého projednání na místě výslovně umožňuje příslušný právní předpis,
2. správní orgán, který projednává správní delikt v příkazním řízení, je k vedení příkazního řízení o správním deliktu zmocněn zákonem expressis verbis,
3. je ustanovena osoba čince, a o skutkovém stavu a zavinění nejsou důvodné pochybnosti,
4. činec souhlasí se zaviněním i druhem a výší sankce.

Není-li splněna byť i jen jedna z kummulativních podmínek, příkazní řízení je nicotné, a tedy i rozhodnutí (sui iuris), které z něho povstalo.

Pokud nejsou splněny platným právem subsumované podmínky pro příkazní řízení na místě, správní orgán projedná správní delikt v klasickém příkazním řízení, nebo – v případě odporu, či rovnou – v řádném správním řízení o přestupku. Není-li sám k projednání přestupku věcně, či místně příslušným (což policie není – věcně), oznámí věc věcně a místně příslušnému správnímu orgánu k projednání, tzv. oznámením přestupku.

Všecko ostatní, co píšeš, jsou nesmysly.

Frogman

Raibeku: Myslel jsem to tak, že mají „prémie“ za to, že vyřeší přestupek na místě. Ne z těch peněz za zaplacený přestupek, samozřejmě. Nebo žádné odměny nemají?