Bylo možné se za komunismu učit krom ruštiny nějaké cizí jazyky ??

Ano – na střední škole se běžně vyučoval druhý cizí jazyk (tedy další k ruštině).
Doplňuji:
Jen doplním – také existovaly jazykové školy, placené – a člověk se mohl učit jaký jazyk si umanul – tedy, v rámci nabídky, že?
😉

Upravil/a: anonym

Tady je vidět jak podléháte fanatismu a propagandě. Ruský jazyk se učil povinně od 4. třídy základní školy ! a povinně se z ruštiny maturovalo ! tak jako byla samozřejmost maturovat z matematiky a českého jazyka !! Téměř na každé základní (II. stupni) škole se dalo dobrovolně chodit na nějaký cizí jazyk mimo ruštiny. Na středních školách se učila vedle ruštiny , němčina, angličtina i francouzština. Podle toho na co měla škola kvalifikovaného učitele. Bez kvalifikace jako dnes nikdo neučil. Snad na mateřské škole.

Otázka byla s uplatněním jazyka, ale kdo chtěl, uplatnění našel snáze než dnes.
Je třeba vzít na vědomí, že tenkrát nebyla informační technika tak ji známe dnes, ani běžný příjem zahraničních televizí. On nebyl běžný příjem ani naší televize !!! Takže motivace k učení se cizího jazyka byla podstatně menší.
I za socialismu se dalo poctivě a slušně žít a kdo nechtěl nikoho neudával !!!

Moje mamka se ve škole učila povinně Rusky, a krom toho chodila ještě nepovinně na Němčinu.

Opravím zzzzz, byl to povinně volitelný předmět. Ruština byla povinná od páté třídy, od sedmé jsme si mohli vybrat mezi angličtinou a němčinou. Pak na střední zas ruština a Aj nebo Nj. Když byl učitel, myslím, že se už na základce dala učit i francouzština. Píšu, jak si to pamatuju.
Revoluci jsem zažila v prváku na gymplu, tak chci dodat, že ruštinu nezrušili, normálně se učila dál. I dnes je to světový jazyk a pokud je o ni zájem a je učitel, dá se z ní maturovat místo aj, nj.

Ruština se učila od 4. třídy a na středních školách přibyl další jazyk. Někdy nepovinný. Byly i jazykové školy, kde se vyučovalo angličtině, francouzštině a němčině. V antikvariátu bylo možné sehnat nejrůznější učebnice cizích jazyků, třeba i arabštiny – bylo tady hodně studentů z arabsky mluvících zemí, ale chyběli učitelé a možnost poslechu těchto jazyků.

Dávám za pravdu „mosojovi“. Bylo to tak jak on píše Od 4 třídy se povinně učila ruština až do maturity. Bylo možné si zvolit nepovinně další jazyk. Což v naší oblasti, kde bylo možné trochu chytat německé či rakouské televizní vysílání trochu motivovalo lidi k volbě němčiny.
Cestovat se až na výjimky (další soc.státy) nesmělo, v televizi jen české programy a internet ještě nebyl. Takže o angličtinu a další jazyky nebyl moc zájem. Navíc nebylo mnoho učitelů cizích jazyků. Jedině ruštináři mohli jezdit na stáže a doplnění znalostí do Sovětského svazu.

Ano.

Němčinu jsme měli (v šedesátých letech) ve škole jako nepovinný předmět.Sice jsem začal chodit, ale protože se to známkovalo, tak jsem za půl roku přestal (byl jsem líný se učit).Kamarád se v sedmdesátých letech učil angličtinu z nahrávek na kazetách magnetofonu a také v sedmdesátých letech běžel v televizi kurs francouštiny, který uváděla paní Kačírková a paní Drahokoupilová.
Kdo měl zájem, mohl si v knihkupectví koupit učebnice jazyků, které se chtěl učit (myslím tím jazyky, které byly světové…angličtina, němčina, francouština).

Přesto, že tu je dost pamětníků, kteří se v pohodě učili anglicky, mám od pár lidí info, že byli kvůli snaze učit se angličtinu nad rámec školní osnovy docela popotahováni a radši to vzdali.
Je dost pravděpodobné, že šlo o aktivitu nějakého místního komunisty s funkcí, který se rozhodl být komunističtější než Lenin 😉 ale ty případy se stávali.

Ano, na SŠ a VŠ se studovat mohly a Státní jazyková škola a její pobočky existovaly běžně.
Doplňuji:
Samozřejmě, že v některých konkrétních případech to mohlo dotyčnému působit obtíže a byly jazyky „vhodnější“ např. Španělština (protože španělsky se mluví na Kubě) a méně vhodné. Ale moje máma umí španělsky i anglicky.

Upravil/a: Nuk nuk

Ano, já se třeba učil německy…zbytečně ))))