Být naživu a zdráv je logický součin? Proč logický?

Logika se do toho plete právem. Protože být zdráv a být živ není ani součet, ani součin. Jde o logiku příčin a následků.

Škoda, že jste nevložil odkaz na článek. V diskuzi nic není, takže těžko se vyjádřit k otázce, která vychází z určitého kontextu.

Zdraví je obecný pojem.

Pokud tedy beru obecně, být zdráv je předpokladem, základní podmínkou kvalitního, možná i dlouhého života., nikoliv příčinou.

Ale žijí i lidé, kteří nejsou zdraví. Proto obecně život není příčinou zdraví, zdraví není vždy jeho důsledkem. Zdraví rovněž není vždy příčinou života.

Ať jsem zdravý, nebo nemocný, mohu žit, ale stejně můj život skončí.
Záleží ovšem, kdy to bude.
–
Pokud beru zdravý život = zdravý životní styl, tedy tělesnou i duševní či emocionální stránku atd, je třeba, aby byly všechny složky v souladu jako předpoklad pro zdraví.

Ovlivňuje člověka dlouhodobě z 80 %. – při vyhledávání jsem na to někde narazila. Dále je to dědičnost, třeba lékařská či jiná péče, životní protředí.

Takže dědičnost je těžké ovlivni, . životní prostředí možná ano, prevenci ve stylu – příroda uzdravuje, dále dobře spát, hýbat se, vyhýbat se stresu, zdravě jíst atd., pak by se mohlo procento souladu jednotlivých složek zvýšit.

Spíš bych řekla, že vztah zdraví a života je filozofická kategorie možnost – sklutečnost., tedy bytí = žijeme, existujeme,

Pokud skutečně pečují o své zdraví, tak je možnost, že se dožiju skutečně vyššího věku., Ale nemusí to být nutně.

Upravil/a: annas

Proč odkazuješ na diskusi kde o logickém součinu a vůbec o logice není snad ani zmínka?

Jinak: součin to není. Součin je třeba 3 × 5 = 15. A jinak jde o běžnou větu, kterou každý (skoro) chápe řekněme intuitivně a žádnou matematiku neřeší. Pokud tu matematiku řešit začne, problém se mu rozpadne na dvě tvrzení „výroky“: „jsem naživu“ a „jsem zdráv“ které lze pomocí logiky zkoumat. A přestože tady půjde o zkoumání „o houně“ i když o životě, může toto zkoumání být použito pro trénink a získané znalosti třeba použít jinde… Lidé kteří se tu logiku naučili pak byli schopni dokázat že např. číslo pi je iracionální, takže zkoumání jeho přesné hodnoty je boj který nelze vyhrát

V daném případě, pokud máme dva výroky a zajímá nás stav kdy jsou oba výroky pravdivé, jde o logický součin, která má v matematice svůj standardní zápis..

Jo a mimochodem spoustu lidí napadne varianta „jsem mrtvý“ a „jsem zdravý“, která je z praktického hlediska poněkud nesmyslná… Ale uvedenou logickou konstrukcí tato možnost vyloučena nebyla. (Nicméně pokud bychom problém opravdu chtěli řešit matematickou logikou, dalo by se tam vhodné omezení doplnit)

A ještě k součinu. Součin v běžné řeči zpravidla nevyjadřujeme spojkou „a“, tou vyjadřujeme právě logický součin. Jinak spojkou „a“ vyjadřujeme spíše algebraický součet.

Logika tam smysl má, součet ani součin ne.

Protože Booleova algebra. Pokud na výrocích (premisách) provedeš operaci logický součin, tak to BUDE logický součin. Zbývá jen zjistit jeho hodnotu. (pravdivost) ;) :D

Nicméně to, že chápeš, že pro logický součin se užívá spojka „a“, zatímco pro logický součet spojka „nebo“ je chvályhodné. Jen tak dál a důsledně. To víš, stroje NEJSOU lidé, takže když jim nadefinuješ např. známý text z cedulí „Při sněhu A náledí cesta uzavřena!“, aby podle něj sklopil závory a nikoho na ní nepustil, tak chudák stroj pokud bude jen led a žádný sníh klidně na cestu lidi PUSTÍ! Správně by tedy cedule měla obsahovat „Při sněhu NEBO náledí cesta uzavřena!“ (tedy logický součet)

Dámy si zřejmě pletou logiku a logiku. Ale to nic, to se stává. Tedy je tam samozřejmě logika a je tam součin. Vzhledem k hodnotám navíc nějaký výhradní, nějaký EXAND, kdy platí, že neplatil-li by první výrok, nemůže platit druhý.