Četli vám vaši rodiče před spaním pohádky, když jste byli malé děti?

Ano, a moc ráda na to vzpomínám. S mužem si dnes občas předčítáme z obrovské knihy plné krátkých detektivek. A je to fajn 🙂

Ano četli, stejně jako já jsem četl svým dětem a oni čtou vnukům.

Ano.

Ano, četli. I prarodiče.

Rodičové málo, ale báby četly. Krásu nesmírnou – Koschei Bessmertniy, Vasilisa Krasivaya, Baba Yaga. I jiné „sovětské“ pohádky – třeba Vetra-Bogatyr. Pak pohádky z DDR (Německé pohádky). Ale, jako, „sovětské“ pohádky pro mne vždycky budou #1. 🙂

Moc ne, misto toho mě naučili číst, abych neotravoval. Zato má starší starší nám před spaním často vyprávěla příběhy o paní Čumsemčumtam, která pořád jen prděla, padala do popelnic a tak vůbec. S mladší starší jsme ji za to milovali a hrozně se tomu smáli. Jenže pak obvykle přiběhl vati, rozsvítil – „CO JE TO TADY?!!“ A my usilovně předstírali spánek. :)

Co naděláš, pokrok nezastavíš. S možností nákupu audiokazet s pohádkami (natož když přišly pohádky na VHSkách – pro rodiče POŽEHNÁNÍ zapnout TV a pustit) umění vyprávění pohádek přirozeně upadá. ale…

Počítám ještě tak rok, než se prasynovec pořádně rozmluví, pobere trochu rozum (ne že by dnes nekomunikoval, ale to „gu gu“, „kchááá“ atd. je o ničem) mu začnu pohádky vyprávět, abych ho připravil na život. Už teď mám v hlavě rámcovou představu příběhů o „PROGRESIVNÍM GENDERÁKOVI“ (přirozeně pokud budou babička i maminka spolehlivě z doslechu)! ;) :D :D

Tudíž ještě nějakou dobu tradice vyprávění pohádek dětem nezanikne. ;) :)

Samozřejmě, hlavně maminka. Stejně, jako já svým dětem Obě jsou čtivci.
U partnerů je to slabší. Rodiče jim nečetli nic (možná to souviselo i se vzděláním, rodiče bez maturity, děti rostly jako dříví v lese….). ;D
Taťka mi promítal asi 6 pohádek na promítačce a vyprávěl. Stále dokola. Moc na to vzpomínám

Upravil/a: da ny

Ano, nejvíc maminka, tatínek jako voják byl hodně mimo domu. Ale četl i on. Pamatuji si zčásti nějakou o Budulínkovi, o jelenovi Zlaté parohy. I sradnovní, to táto – byl jednou jeden král a ten měl tři dcery. Jednou si k sobě zavolal nejstaršího syna atd.

Ano. A po 11 letech jsem četl já před spaním mladší sestře.

Četli i vyprávěli zpaměti. A já potom svým dětem také.

Ano,četli,rodiče i děda s babičkou.
Krásu nesmírnou jsem s četl sám až v pozdějším věku,ještě jí někde u rodičů mám.
Když byl syn malý,taky jsme mu četli,Krtečka,Ma­šinku Tomáška…

Ano četli, šašku,