Chci se zeptat v jakem souhvězdí je naše nejblížší hvězda slunce.

Mosoj – není to důležité – ale zaslechl jsi někdy něco o Einsteinovi? Nebo jsi o krok dál?

Je sice hezké že znáš pana Ensteina. To ale nemění nic na tom že podle poznatků které jsou dnes k dispozici se vesmír rozpíná větší rychlostí než je světlo. On to nepopíral ani Enstein. Tak jako se rozpínal po Velkém třesku. 10 min po Velkém třesku měl vesmír rozměr mnoha světelných let. Takže tehdy musela být rychlost rozpínání vesmíru ještě mnohem větší než je dnes!

A Zde je moje podání představy o velikosti vesmíru.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-dlouho-by-trvalo-spocitat-vsechny-hvezdy-ve-vesmiru

Věc je trochu složitější:

Speciální teorie relativity(STR) platí za předpokladu, že můžeme zanedbat působení gravitačních sil.Tyto zákony se dají aplikovat zhruba na oblast naší kupy galaxií, s výjimkou blízkosti velmi hmotných objektů. Pro větší části vesmíru již tyto zákony použít nemůžeme.
Musíme se obrátit v takových případech na obecnou teorii relativity(OTR). Zjenodušeně řečeno Zatímcov STR jdou „správně jdoucí“ hodiny různě rychle, pokud se navzájem pohybují, tak v OTR mohou jít různě rychle i hodiny, které se navzájem nepohybují, jestliže se nacházejí v různých místech prostoru.
Standardní kosmologický model – velmi dobře odpovídá pozorovaní té části vesmíru viditelné ze Země. V tomto modelu si můžeme zavést „univerzální kosmický čas“(UKC), je to čas, který ukazují hodiny pohybující se společně s jednotlivými kupami galaxií.Třeba naše pozemské hodiny, které byly spuštěny v okamžiku velkého třesku (na něž ovšem nepůsobí silná gravitační pole).Jestliže pak pro změření vzdálenosti spojíme třeba dva objekty nejkratším možným způsbem absolutně tuhými měřícími tyčemi, tak počet těchto tyčí nám určí „vlastní vzdálenost“(D) těchto objektů. Rychlost vzdalování těchto objektů si definujeme jako časovou změnu vlastní vzdálenosti podle UKC.
Takto určená rychlost „v“ může být skutečně větší než „c“. Takto definovaná rychlost závisí na rychlosti rozpínání prostoru a není srovnatelná s obvykle definovanou rychlostí (vzdálenost/ čas [m/s]).
Platí v = H.D, kde H je tzv. Hubbleho konstanta H = 70 (+ 2.4,–3.2)[km/s/Mpc], D je vlastní vzdálenost.
4.Ovšem pozor – ani podle zákonů OTR však žádné těleso nebo signál na téže dráze nemůže být rychlejší, než šířící se světelná vlnoplocha či foton.
Jde tu o to, že když se mezi vzdalujícím se fotonem a pozorovatelem rozkládá rozpínající se prostor, může se samotný foton pozorovateli vzdalovat o více než „c“ UKC.

Tady je dobré si uvědomit, že v oblastech „velmi velkého, tak i velmi malého“ automaticky neplatí naše přímočaré představy vzaté z běžného života. To je kámen úrazu všech tzv. amatérských badatelů bez hlubšího vzdělání, je to tu dost často vidět kupř. u JN, NN…etc, takže pozor na to! (Net)