Jak je to v ČR s chovem tygrů a ostatních velkých kočkovitých šelem?

Samozřejmě že pro útok musí mít důvod. Nicméně divoké zvíře si je obecně řečeno ten důvod poměrně jednoduše schopno najít. Zvlášť samotářská kočkovitá šelma v naprosto nevhodných podmínkách…pokud tygrovi tedy nezajistíte výběh velikosti rozlehlého lesa, partnera na páření jednou za čas, zvířata na lov, aby měl čím vyplnit den, ty podmínky nevhodné prostě budou. Z toho vychází to, že to zvíře nebude nikdy v psychické kondici jaké by mělo být. Může být deprimované, agresivní, nevyrovnané. Útok může přijít i z pouhé přirozené snahy dominovat. Nicméně pokud se s tímto rizikem vyrovnáte nic vám nebrání divoké kočky chovat.

Závěrem můj osobní názor. Každý, kdo chová divoká zvířata z jiného důvodu, než je snaha o záchranu druhu (navíc v klecích asi tak tisíckrát menšího rozměru než je jejich přirozený habitat v kterém se pohybují) – ať už se jedná o zoo, cirkusy, nebo soukromé chovatele, je dle mého morální nula, která je ochotná pro svůj zisk/nebo naplnění svých potřeb znásilňovat majestátní živočišné druhy. Mrzká hovada a pozůstatek primitivnějšách dob. Doufám, že se ještě dožiji toho, až bude tohle hovadství plošně zakázáno.