Čím je způsobena poikilotermie (studenokrevnost)?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Jak říká Kepler, týká se to menších živočichů, zejména bezobratlých, pak hlavně obojživelníků, plazů, některých ryb a pro zajímavost u lenochoda taková analogie „studenokrevnosti“ – když okolní teplota klesne ke 20°C, dochází u něj k útlumu životních funkcí.
Tam je důležité, že podle toho, jak teplota vzrůstá či klesá, probíhají chemické reakce v těle, tito živočichové mají enzymatický systém postavený na funkci o různých teplotách. Výsledkem jsou u nich větší a komplexnější genomy než u homoiotermů (teplokrevných, endotermních). Savci by na tomto nemohli fungovat, jelikož by to na jejich způsob života nestačilo (aktivní let, větší rozměry, běh), zase ale musí častěji přijímat potravu (což třeba hadi nemusí, to zná každý chovatel). Často uvidíš třeba ještěrku jen tak sedět a zírat po okolí, protože kdyby pořád někde pochodovala, plýtvala by tak nastřádanou energií ze sluníčka.

Jinak k tomu oběhu – třeba ptáci používají tzv. protiproud, díky kterýmu nepřimrznou nohama k ledu, žíly vedoucí studenou krev od nohy jsou těsně u tepen, které posílají ohřátou krev do nohy a teplo se mezi nimi předává. Obojživelníci mají navíc tu schopnost měnit směr toku krve dle toho, jaké dýchání zrovna používají, jestli kožní, nebo plicní.

Snad jsem tě aspoň trochu „uspokojila“. Tady házím ještě něco k počtení: https://www.o­sel.cz/3305-krokodyli-prehazovacka-krevniho-obehu.html

Protože si občas přeji, abych byl menší, ještě menší, až bych se stal nejmenším na celém světě, tak proti tomu preventivně bojuji lihovinami. Ono totiž poikilotermní živočichové jsou

1. tak mrňaví, že by své tělo neudrželi teplé
2. nevytváří dostatek tělesného tepla, aby si mohl udržet stálou teplotu těla a je proto závislý na teplotě okolního prostředí (ryby, plazi).

Mimochodem „studenokrevnost“ je chybný název vzniklý otrockým překladem z angličtiny.

Upravil/a: Kepler

Tak to mně také zajímalo. Teď mám v bytě 23 °C a pomalu klepu kosu.