Souvisí to s historií. Ne vždy Češi a Slováci žili ve společném státě či říší.
Rozsáhlé vysvětlení je v bakalářské práci Křesťanská
náboženská identita ve vztahu ke komunistickému režimu v České a
Slovenské republice
–
První důležité rozdíly ve vývoji obou národů vznikly podle Kováče
v husitské době, která nesla velkou otázku reformace tehdejší katolické
církve a jejích praktik, které nebyly v souladu s křesťanským učením.
Husitské hnutí vzniklo v Čechách a získalo zde velkou podporu, naopak na
Slovensku se sice objevily u některých vzdělanců a drobných kněží
reformní myšlenky, pro celý národ ale nebyly vhodné podmínky, aby vzniklo
tak silné reformní hnutí jako v Čechách. A to také díky tomu, že
Zikmund Lucemburský – hlavní odpůrce husitského hnutí – byl uherským
králem (Kováč 1998). Už tady je ale znát, jak říká Mišovič, rozdílný
vztah Čechů a Slováků k náboženství
Čechy bychom mohli považovat spíše za protestanty (původ můžeme
nalézt právě u Jana Husa a jeho následovníků) než za katolíky, protože
v obdobích větší volnosti vyznání se české obyvatelstvo vždy více
hlásilo k protestantskému vyznání.
Podle Manové ke katolicismu zase spíše inklinovali Slováci, kteří byli
ovlivněni silně pokatoličtěným maďarským národem, se kterým byli
součástí jednoho uherského státu. Slovenští protestanti nebyli schopni
ubránit svou autonomii.
Další období – Rakousko-Uhersko, doba pobělohorská, rekatolizace,
NO – tolerance nekatolického vyznání. Revoluce v roce 1848 ale
rozdělila Čechy a Slováky a vytvořili z nich dva národy – rozdělili je
jejich odlišné, historickým vývojem dané, politické požadavky (Kováč
1998). Podle Holého se Slovensko pokoušelo vytvořit slovenskou identitu a
zasazovalo se za jednotné používání slovenštiny. Především katoličtí
Slováci – kterých byla většina, se pokoušeli o ustanovení jednotného
slovenského jazyka. Menšina slovenských protestantů byla díky svým
silnějším vazbám na protestantský český stát zdrženlivější, ale
v roce 1844 přijali i oni na základě iniciativy Ľudovíta Štúra
středoslovenský dialekt (Holý 2001). Slovensko se ale přesto často
nechávalo ovlivňovat svým vzdělanějším sousedem. Na Karlově Univerzitě
se vzdělávala velká část Slovenské inteligence, která často
spolupracovala s českými vzdělanci (Kováč 1998).
…
Proč zůstalo Slovensko v první polovině 20. let mnohem více katolické
než Čechy? Balík a Hanuš říkají, že jeden z důvodů by mohl být fakt,
že Češi měli vždy silnější intelektuální jádro než Slováci a
neustále si udržovali kontakty se západním církevním vývojem, který byl
silně sekularizační (ve smyslu pro katolickou církev). Slovensko bylo naopak
mnohem více odtržené a katolická víra byla považovaná za mnohem méně
problematickou identitu (Balík, Hanuš 2007). Dalším důvodem je podle nich
to, „…že právě vysídlené německé obyvatelstvo patřilo ze značné
části ke katolické církvi, a že část jeho reprezentace byla v období
první republiky nositelkou teologických a liturgických novinek,
přicházejících z Německa“ (Balík, Hanuš 2007: 232). Odsunem
sudetských Němců z českých zemí pak ztratil stát velkou část svých
katolických obyvatel.
Zajímavou informací o odlišnosti národa Čechů a Slováků je také stav posledních demokratických voleb před rokem 1948. Ty proběhly v roce 1946 s výsledkem, kdy u českého národa zvítězila komunistická strana s více jak 40% hlasů, ale na Slovensku tak velkou podporu neměla. Tam zvítězila pravicová Demokratická strana, která získala 62% hlasů a komunistická strana obdržela pouze něco málo přes 30% hlasů (Holý 2001). Z toho je jasně vidět, že komunisté neměli na Slovensku příliš velkou podporu. Je otázkou, jaká byla příčina tohoto neúspěchu. Jedna z možností je velký vliv katolické církve na Slovensku, která mohla očekávat ze strany komunismu jistá restriktivní opatření, která také přišla. Dalším důvodem by mohla být slovenská krajně pravicová minulost, která by předpokládala spíše zvolení některé pravicové strany, než krajně levicového komunismu.
atd. Další vývoj za komunistické vlády
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit |
Slovensko historicky bola nárazová oblasť medzi jednotlivými náboženstvami a ich variantami. Z jednej strany silný rímskokatolicizmus, z východu pravoslávie gréckokatolícke vyznanie. Po smrti Svätopluka na území prevládlo náboženstvo víťazov – rimskokatolícke, neustále udržiavané všetkými pápežmi ako baštu kresťanstva v stredoeurópskej oblasti. Slovákom kresťanstvo pomáhalo aj vydržať nápor ázijských dobyvateľov a nadvládu ich potomkov Húnov.
0 Nominace Nahlásit |
Nezáleží na státu, ale na historii a mentalitě daného národa. Stát je jen umlé ohraničení.
0 Nominace Nahlásit |
Slováci byli odjakživa více pobožný národ, takže to záleží na mentalitě toho kterého uskupenství (nechci napsat národa).I v Čechách nalezneš v některých částech republiky více víry v Boha (viz.Morava oproti třeba Krkonošům či Krušným horám a nebo i Praze).
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 8209 | |
led | 4068 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2777 | |
zjentek | 2713 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |