Co až takového se ve vesmíru děje, když špičkoví vědci říkají, že některé vesmírné jevy jsou nad lidské chápání?

Hledal jsem, ale našel jen něco o Jupiteru.

Zdroj: https://www.no­vinky.cz/veda-skoly/clanek/na-jupiteru-se-neco-deje-boure-v-obri-rude-skvrne-neustale-zrychluje-40373309

Většina běžných lidí ví,co je světelný rok nebo černá díra.Ale málokdo si to dovede představit.

Logicky jsme na to ještě nepřišli nebo nemáme tu „kapacitu,“ abychom ti to mohli říct. ;) ale řekl bych, že se to nedá nazvat kapacitou, jako spíš úroveň chápání/myšlení a vyspělost (vědecká, teologická,… Ale vůbec taky vyspělost té mysli).
Jedná se spíš o samotný smysl vesmíru, co je za ním (nejspíš nikoli fyzicky), smysl, příčina a vznik existence nebo její funkce. Různé síly, složení vesmíru, jeho složení a jednotlivé funkce nebo i to, co přesahuje samotný vesmír a hmotu, popřípadě i multivesmíry nebo počátek, čas atd. Bůh/bohové a to co zkrátka přesahuje naše chápání. Kvantová fyzika má do budoucna v tomto ohledu velký potenciál.

Dá se na to dívat dvěma pohledy:

1. Buď jsme na to ještě nepřišli, neobjevili to. Takže to nemáme, jak chápat, uchopit ani o tom nevíme (ani nevíme, co nevíme. Mnoho lidí si myslí, že už jsme na vše nebo skoro na vše přišli. Dovolím si tvrdit, že nic nevíme, že pravděpodobně máme minimální znalosti – to co víme, se nedá považovat nejspíš ani za základ. Jsme na samotném počátku. Řekl bych, že existuje tak přibližně „nekonečně“ mnoho věcí, o kterých nemáme ani ponětí).
2. Nebo reálně je něco tak složité, co nám uniká a nejsme dostatečně vyspělí, abychom to mohli pochopit nebo si to jen nějak představit a nebo k tomu vůbec dojít (takže to souvisí s bodem číslo 1… Je to nepředstavitelné a vymyká se to lidské mysli. Proto se tomu tak říká.

Chce to čas, vývoj myšlení (tedy člověka), objevů, zkušeností. A ten vývoj po mnoha stránkách. Lidstvo už tu chvíli je (i když v porovnání s jinými věcmi to zase tak moc není). Ale když to vezmeme z pohledu vyspělosti (nejen technologické), tak je to jen zlomek času historie lidstva.
Pokud lidstvo do budoucna přežije (což očekávám), tak vývoj/evoluce nebude ani tak o fyzické rovině, jako spíš o mentální a duchovní. Homo sapiens sapiens má už chvíli skoro zcela stejnou úroveň mysli (jen ty objevy a vynálezy se postupem času navrstvily a to že jsme vzdělanější atd., než lidé před třeba 40 000 lety je hlavně důsledek těch objevů a civilizace vzniklé spolupráci a následným inovacemi. Ale ten mozek nebo též úroveň vědomí (přesněji její potenciál) je uz tisíce a tisíce let stejný. Čili chci tím říct, že kdyby jsi tady do současnosti nějak přenesl novorozeně člověka nar. před 40 tisíci lety nebo staršího a vychoval ho/socializoval v naší kultuře, tzn. asimiloval ho, učil atd.,nelišil by se rozumově nijak od jiných dnešních lidí… Evolučně se v nějaké době posuneme dál, rozumově nebo též i mentálně a duchovně. Vznikne nový druh, řekněme nadčlověk, ještě moudřejší člověk – na lepším stupni/úrovni – než jsme nyní my. Ti nás logicky předčí v myšlení/chápání, uvědomění, schopnostech a i v té kapacitě.

Upravil/a: Disraeli

No, ono je to spíše o tom, že je to nad „běžné chápání“ (selský rozum)., jinými způsoby to LZE pobrat. Kupříkladu tzv. „dvouštěrbinový experiment“ se vymyká normálnímu chápání, jakkoliv je nesčetněkrát potvrzen. V zásadě jde o průlet částice stínítkem, ve kterém jsou 2 štěrbiny. Normálně si řekneš, že pokud částice proletí skrz, tak buď jednou ANEBO druhou štěrbinou. Jenže tak to není.

Ona ta JEDNA částice proletí SOUČASNĚ OBĚMA štěrbinami. Nesmíš se ale na ní při tom „dívat“. To by došlo ke kolapsu její pravděpodobnostní funkce a letěla by normálně (jednou nebo druhou štěrbinou). Dívat se na částici můžeš PŘED nebo PO průletu, zkrátka nesmíš ji šmírovat „při tom“. Jak to dělá je celkem obtížné přechroupat, ale matematicky i experimentálně to DOKONALE sedí.

K tomu „neselskému pochopení“ – jistě víš, že náš vesmír má 3 prostorové dimenze. Třeba krabice je nějak široká, vysoká a do hloubky (3 osy – x,y,z). Tyto 3 dimenze (osy) jsou na sebe navzájem kolmé. Dokážeš si ale představit prostor se ČTYŘMI prostorovými dimenzemi (tedy že ta čtvrtá je „nějak kolmá“ na ty tři nám známé)? A představ si, že bys měl „nějak přemýšlet“ o vzdálenostech v takovém podivném a empiricky nepředstavitelném prostoru. Nemožné? Ale VŮBEC NE. :)

Příklad: Třeba v dvojrozměrném prostoru (tedy v rovině) si zavedeš nějaké jednotky délky na osy „x“ a „y“. Jaká je vzdálenost bodu „A“ nacházejícího se v té rovině od počátku souřadnic? To jistě znáš, známá Pythagorova věta. Součtem druných mocnin x-ové a y-ové souřadnice dostaneš druhou mocninu vzdálenosti bodu od počátku souřadnic, tu odmocníš a máš výsledek, tedy vzdálenost bodu „A“ od počátku souřadnic (bodu se souřadnicemi (0,0).
V trojrozměrné,m prostoru přidáš jen další člen. Tedy např. a²+b²+c²=l², také brnkačka. A v nepochopitelně nepředstavitelném ČTYŘROZMĚRNÉM prostoru to není o moc těžší: a²+b²+c²+d²=l² , tak jednoduché to je, když na to vezmeš matematiku.

Potíž je v prostě ve stupních abstrakce, když ti nestačí ta „selská“, musíš si pomoci jinak, no. :)

Osobně si např. nedovedu představit „křivý prostor“ (schematicky ano), no a např. prostor „zakřivený sám do sebe“ (tedy „černou díru“) si nedovedu představit ani schematicky. Tož asi tak nějak. :)

Záhad je nepřeberné množství.Pár jedinců mělo možnost pochopit jen malou část vesmírného celku.Takovým,kdo měl dar nahlédnout do vesmírných zákonů byl i slavný vědec Stephen Hawkins.Ve starověku to mohly být zaniklé vyspělé civilizace,ale to už je předmět spekulací.
A nyní jedna z mnoha záhad:https://www.sto­plusjednicka.cz/za­hada-trva-ze-souhvezdi-vozky-priletly-dalsi-rychle-radiove-zablesky

Upravil/a: anonym