Co by se stalo, kdyby atmosférou prolétl malinký kamínek z vesmíru o hustotě váhy dvou našich zemí?

Zajímavá spekulace. Ještě zajímavější formulace je „hustota váhy 2 našich zemí“ a to nepřihlížím k možnému výkladu „Črdelí“. ;) :)
Asi takhle – kdyby ten kamínek měl hmotnost jako Země a měl „víceméně poloměr“ rovný či menší, než 9mm, tak by se jednalo o ČERNOU DÍRU.

Byla by sice extrémně maličká (malé, tzv. „hvězdné“ [bo vznikají kolapsem hvězd] černé díry mají poloměr řádově v jednotkách kilometrů), ale nikde není psáno, že nemohou existovat i menší. Dokonce se po nich pátrá, bo se domníváme, že by měly nějaké takové vzniknout při Velkém třesku (tzv. primordiální černé díry), ale zatím NIC. Zkoušíme to i „z druhé strany“ > na LHC v CERNu bychom teoreticky měli být schopni černou díru vyrobit, ale NEDAŘÍ SE (nikdo neví proč). Taková superprťavá černá díra NENÍ moc nebezpečná, váží málo (vlastně její hmotnost je ekvivalntní hmotnosti atomového jádra jediného atomu) a existuje nesmírně krátce, bo se prakticky okamžitě „kvantově vypaří“ (proces kvantového tunelovaní skrz horizont událostí viz S. Hawking). Zkrátka „nemá čas“ na to, aby se „nakrmila“ a tím pádem „vyrostla“.

Ale k věci – CO by se asi tak stalo. Těleso (byť mrňavé) ovšem s hmotností Země by přirozeně mělo STEJNOU gravitaci. A jak víš, kolem Země obíhá Měsíc, ten by byl téměř jistě vyhozen ze své trajektorie (jesti by se srazil se Zemí nebo by odletěl si netroufám odhadovat, záleželo by na podmínkách průletu). Sama oběžnáí dráha Země kolem Slunce by také doznala nemalých změn při tak blízkém průletu.
Jistě chápeš, že slapové síly by nadělaly pěknou neplechu (tsunami apod.), něco málo by černá díra do sebe nenávratně vcucla, atmosférické jevy by byly velmi nestandardní (BTW – černá díra respektuje zachování elektrického náboje – to by mohly být i blesky Jupiter HADR) a vůbec těžko domýšlet. A to nezmiňuji právě to kvantové vypařování, které je tím větší, čím je černá díra menší (méně hmotná). Tudíž bych nevyloučil ani slušnou dávku radiace, ale počítat Hawkingovy rovnice kvůli tobě NEBUDU! Obecně by HODNĚ záleželo na vzájemné relativní rychlosti těles, čím menší, tím větší dopady. ;) :D :D

Jako největší průšvih bych viděl ten Měsíc a změnu oběžné dráhy kolem Slunce. Přeci jen má Měsíc OHROMNÝ vliv na naši biosféru a pochody v ní probíhající – počínaje přílivem a Rokiem bloumajícím ve spánku při úplňku na přechodu konče. ;) :D :D

Na druhou stranu mě zaujala myšlenka tak malého tělesa s „hustotou 2 Črdelí“. TWOE – TOLIK BLBOSTI v tak malém objemu? Na to by měli vymyslet nějaký fyzikální zákon, který to ZNEMOŽŇUJE! ;) :D :D

„o hustotě váhy dvou našich zemí?“ – ehm…

Takže to zlidštím na „hmotnost odpovídající dvoum Zemím“. Pokud by prolétl atmosférou – troufám si tvrdit, že kvůli slapovým jevům by nezůstal na Zemi kámen na kameni. Pochybuju, že by na ni přežilo něco většího než myš (někde ve vzdálenější části) a ani tou myší si nejsem moc jist, v souvislosti s pohyby Země bych očekával kompletní rozbití zemské kůry a možný návrat planety do tekutého stavu. Podle rychlosti průletu bych očekával účinky někde mezi hodně silným zemětřesením (při rychlém průletu) po „odnese si kus Země“. V žádném případě bych neočekával přežití jednoho jediného člověka, ani ne tak kvůli přímému působení toho „kamínku“ jako spíše kvůli těm sekundárním jevům (zemětřesení a rozorání až roztrhání Země na kusy). Nějakou malou šanci by měl kosmonaut na oběžné dráze, pokud by ho nezastihl přímo nějaký produkt toho dění. Ale i toho by to nejspíš upeklo během následujících několika minut/desítek minut. (ani ISS nebude navržena na dlouhodobé sálavé teplo od matičky Země)

Kamínek by vzkázal pozemšťanům: Pozor, jsem malej, ale šikovnej.