Co dělaly děti, když neexistovala povinná školní docházka?

Prací… 😂
Je třeba zohlednit dobu, místo, společenskou třídu a jiné faktory. Uvedu to spíš v bodech (možnostech).

Jak už jsem říkal, tak prací. Rodiče (zpravidla matky) se o ně staraly, když byly nejmenší – často souběžně s jejich prací (nikoli nezbytně jen péče o domácnost). Jakmile byly větší, tak už samy pomáhaly nebo rovnou pracovaly – u někoho zaměstnané, nebo práce kolem domu, nebo při zajišťování potravy (to jsou „samoživitelské“, samofunkční rodiny).

Že neexistovala povinná školní docházka taky neznamenalo, že se nikdo nezvdělával nebo že nebyly školy. I před povinnou školní docházkou byly školy, jen nebyly zákonem povinné. ;)
Bohatší studovali (kvalitněji) téměř vždy – školy/akademi­e/univerzity, kláštery, domácí výuky atd. Dnes je třeba domácí škola alternativní formou výuky, přestože dřív bylo domácí vyučování velmi běžné (dokonce i u těch chudších – pokud rodič nebyl úplné nezvělanec, tak to dítě učil alespoň on). Ale jinak existovali domácí lektoři, mistři, guvernantky apod.

Učili se řemeslu nebo nějaké disciplíně. Mít svého mistra – v dílně/cechu (atd.), nebo od svého otce/matky, kteří je učili tomu samému co dělali oni (podle toho zda to byl chlapec nebo dívka).
Záleží i na době, společenském uspořádání atd. Některé státy zajišťovaly výchovu mladých – i když to nebyla třeba vyloženě školská výuka, byla to spolupráce/soužití (kdy se zapojovaly a učily i malé děti – CO a JAK), vojenské výcviky, učení v klasických znalostech a dovednostech, soužití/spolupráce v místní komunitě (která často fungovala ve větší spolupráci a propojenosti – samostatné a soběstačné obce – města/vesnice – či jne rodinné klany. Často jeden z rodiny třeba učil všechny malé děti – ať už své nebo synovce nebo malé bratrance atd. Rodiny dřív byly pod jednou střechou nebo hned vedle a fungovali dohromady.
NĚJAKOU výuku/výchovu měly ty děti téměř vždy a všude. Lišila se kvalita, způsob, praktiky, atd.

Ale máš toho na výběr spoustu: starověk (ten je sám o sobě rozličný), středověk, renesance, i počáteční novověk; dále Evopa, Asie, Afrika, Amerika;, otroci, nevolníci, středně bohatí, církevní třída, aristokracie/šlechta, obchodníci/měš­ťanstvo, atd.; státy/kultury (a jak moc rozvinuté), nebo jen obce, klany/rody, kmeny, či dokonce primitivní „tlupy“… záleží o čem z toho se bavíš – kde, kdy, co a jak (za jakých podmínek, v jaké kuluře/mentalitě). Podle toho vypadal výchova nebo způsob života dětí.
Krom nějaké práce a výuky samozřejmě i to hraní a kolektiv jiných dětí (často však příbuzných sourozenci, bratranci, ale i i jiných dětí z okolí). Důležitou roli různých národ a kultur hrály různé zvyky, slavnosti, náboženství a tomu odpovídající praktiky (do které se zapojovala celá komunita. To si představ jako třeba nedělní mše – akorát mnohem rozličnější, častější a důležitější).
Život (i dětí) odpovídal podmínkám a situaci v té konkrétní době a místě, jako i mentalitě těch lidí. Nejčastěji dělali hlavně to, co museli, jako denodenní zajišťování potravy a podobných nezbytných potřeb souviscjích s domácností a jejím chodem (to si zase představ jako třeba práci na statku – kde tím „statkem“ byla celá ves a její rodina byli všichni obyvatelé a každý se nějak zapojoval do práce… avšak nemuselo to být takoto hospodářské místo ve smyslu zemědělské/lovecké, ale třeba obchodní a jiné… proto jsou důležité ty podmínky).

Obecně se dá říct, že rostly, hrály si, NĚJAK se vychovávaly a NĚČEMU se učily (i když to třeba nebyly vědomosti – ve velké míře – tak si minimálně osvojovaly nějaké dovednosti), pracovaly, pomáhaly, byly aktivnějšími členy společnosti.
Chlapci třeba dělali práce kolem domu (drobné i namáhavější) a to denně nebo už sháněli potravu – ať už sběrem, sklízením/pěs­továním nebo i lovem (to spíš až starší); dívky zase práce v domě, zpracováváním toho, co muži přinášeli (jídlo, materiály,..). Ale takhle všeobecně se to nedá říct, protože musíš zohlednit už výše zmíněné faktory jako místo, dobu, třídu/lidi, kulturu, podmínky,..

Upravil/a: Disraeli

A jako jak by ho, asi, měly trávit? Myslíš, že něco jako čas měly!? 🙄😂 Že přemýšlely nad tím, na co si dají kalhoty, když nebudou mít nohy? Nebo co si myslíš?

Makaly. Od děcka. A ne, není to tak dlouho, teda alespoň u nás ne, však Ty jsi o jedno panství vedle, no tak jako ty reálie byly prakticky shodné: kopneš do země, tam šutr. V zimě sněhu, že se v něm děcko utopí. A všecko ruční práce. A bavíme se o době před WWII, nebavíme se o 17. století.

Povinná školní docházka byla dlouho čtyřletá, dlouho si kladla za cíl jenom to naučit fakany nějak číst a základní počty – nic moc víc. Beztak se tam chodilo jenom v zimě, a to „za příčinou příznivého počasí“. Jinak fakani doma makali – pásli kozu, pásli ovce, pásli krávy. Pomáhali s prádlem, pomáhali s vařením.

Třeba můj pradědek makal v Tonaku, no tak chodil přes kopec, s chlapama, na vlak, poněvadž dráha byla drahá, tak vstával o půl třetí ráno, ve tři už fusovali „do hory“ – v létě, v zimě – aby stihli něco těsně po páté cug v Mořkově (ne Mořkov hlavní trať, pozor na to – na místní dráze, zastávka), a aby byli v 6:00 AM u Maschine a neztratili práci. Teďka práce skončila o půl třetí, zase dojeli do Mořkova, a pak zase fusovali přes kopec domů – v létě v zimě – poněvadž dráha byla drahá. No tak doma byl v 6:00 PM, za příčinou příznivého počasí, v zimě klidně o půl osmé. Zbagroval večeři, zalezl do kanafasu a hnípal, poněvadž o půl třetí už – zase – vstával.

No a prabába musela navařit, vyprat, chodila se zadělaným kwasem do pekárny napéct chleba, a v létě, aby bylo v zimě čím topit – poněvadž otop byl drahý – chodila s nůší „do hory“ sbírat klestí. A aby si mohla sesbírat to klestí, tak – zase – chodila v létě sázet stromky.

No tak bába, jako malá, chodila s ní. Pomáhala sázet stromky, nebo sbírat klestí. A vzpomínala, že prabába měla tím klestím tu nůši tak naloženou, že byla vyšší, než ona sama!

To byla jiná doba, v té době se ještě umíralo hlady. Teda ne hlady, jak za velké války, ale z nedostatku živin, bílkovin. Pacient obdržel vražedný průjem. Jo, kdyby byl „ze statku“, tak by průjem vražedný nebyl, ale protože byl „baráčník“, maso bylo jednou tejdně, a když byla krise, tak prostě nebylo, jinak „zemáky a zelé – živobytí celé“ (jo, a po kraji zelí rostl tuřín – toho se taky „nažereš“, no! 🤦‍♀️), no tak jak to mohlo dopadnout? Proto ty cholery a úplavice, a tak podobně. Taky je to vidět na starých fotkách, že mají relativně velkou hlavu na outlé tělo.

Tak se nediv, že školní vzdělání nemělo tu důležitost, jakou by mělo mít. Hlad je sviňa!