To slyším poprvé,je to zajímavé…
Není to myšleno tak,že pokud překročím své já,tak se v sobě ztratím? Každý se hledá,ale když sebe překročí,zabloudí… jenže před sebou nemůžu utéct,bludný kořen mě dohoní a tak nakonec stejně musím nalézt cestu k sobě..přes své svědomí..
Nevím…zajímají mě i další názory…

Někdo se domnívá, že jde o kořen stromu, který ale na rozdíl od ostatních, nikdy nevystupuje na povrch.Čeká na nešťastníka, který ho překročí. Ten pak bloudí celé hodiny, dny i týdny.
U bludného kořene se cesta nerozplývá, jak je tomu u bludiček, ale vede dál, dokonce je výraznější.
Jen se, očarována, klikatí a nevede už k předchozímu cíli.
Říká se, že jedinou obranou na tento kořen je, když se bloudící člověk přezuje…
Jiní se domnívají, že vůbec nejde o kořen stromu, ale o bylinu, snad áronovitou, plazící se na povrchu půdy. Spíše se tak jmenuje pro svůj výrazný temný vzhled než pro skutečné účinky…

Myslím si, že ho mnozí z nás v sobě mají.
Z textu písně:
…„Zahoď svoje svědomí, otoč hlavu, zavři oči a pokračuj v pochodu.
Součástí stáda, jen nevyčnívat z davu, sami sobě stíny, sami sobě vrahy“…

Zdroj: Zkráceno z-http://pavel.ho­lasek.sweb.cz/tex­ty/kvetena.htm

Tady je docela zajímavé pojednání.

http://botany­.cz/cs/bludny-koren/

Ja jsem nekdy vzdalena i sama sobe. Nekdy jsem sama k sobe tak daleko, ze je to az k nevydrzeni. -iv-

Jestli dotaz alespoň zčásti chápu tak,jak si myslím,že je myšlen – pááni – na to se dá odpovídat donekonečna a stále jinak.

Co jedinec,to jiné vysvětlení.

Sám před sebou neutečeš,kostlivci ve skříních,kdo se moc ptá – moc se dozví......

Pro někoho těžce abstraktní,pro druhého nepříjemně konkrétní, a mezi tím je spousta variací.

http://www.be­zeckaskola.cz/cla­nek-1244-zeneme-se-do-prusvihu-zivot-v-kruhu.html

Já ho určitě v sobě mám.