Co je solární a co lunární rok?

Z pohledu pozorovatele na zemi se slunce, měsíc a hvězdy otáčejí kolem země. Když se podíváme na noční oblohu, po určitém časovém intervalu si všimneme, že měsíc a hvězdy se pohybují společně směrem na západ. Po několika dnech pozorování bychom ale viděli, že pohyb měsíce je oproti hvězdám o něco pomalejší. Matematicky vyjádřeno, hvězdy opíší kolem země každých 24 hodin celou kružnici, tedy 360°. Měsíc se ale každým den zpožďuje oproti pohybu hvězd asi o 13°. Z celé kružnice opíše pouze kolem 247°. Pokud budeme polohu měsíce zaznamenávat každý den ve stejnou dobu, zjistíme, že tímto obráceným pohybem projde za necelý měsíc všemi znameními zvěrokruhu.

Podobný úkaz platí i pro slunce, ale protože hvězdy září příliš slabě a nejsou vidět během dne, nemůžeme si tohoto jevu všimnout pouhým okem. Kdybychom mohli vidět slunce a hvězdy zároveň, pozorovali bychom podobný posun slunce ve vztahu k hvězdám jako u měsíce. Tento zpětný pohyb vůči pozadí hvězd je mnohem pomalejší, zhruba 1° za den. Slunce tímto způsobem projde všemi znameními zvěrokruhu za 1 rok.

Dny, měsíce a roky můžeme definovat dvěma základními způsoby:

1. podle pohybů měsíce
2. podle pohybů slunce.

Védský solární měsíc určuje dobu, za jakou slunce projde jedním znamením zvěrokruhu. Zvěrokruh má 12 znaků, z nichž každý vymezuje úhel 30° (12×30° = 360°). Slunce projde se zpětnou rychlostí 1° za den jedním znamením zvěrokruhu za 30 dní (30,4 dne přesně). Dvanáct takových měsíců tvoří jeden solární rok, tedy o něco více než 365 dní. Jinými slovy solární rok vymezuje dobu, za kterou se slunce vrátí do téhož znamení zvěrokruhu. Takový rok je synchronní s ročními obdobími.

Pojetí lunárního měsíce a roku je o něco komplikovanější. Védský kalendář definuje lunární měsíc v termínech fází měsíce (úplněk, nov apod.). Když se slunce a měsíc ve zvěrokruhu přibližují, ozářená část měsíce se od pozorovatele na zemi odvrací. Proto měsíc vidíme jako zmenšující se srpek. Naopak když se slunce a měsíc nacházejí ve zvěrokruhu proti sobě, vidíme měsíc v úplňku.

Ve vaišnavském kalendáři měsíce začínají úplňkem a trvají do dalšího úplňku. Jeden takový měsíc je dlouhý zhruba 29,5 dne. 12 takových měsíců (jeden lunární rok) potom trvá 354 dní. Tento lunární rok je o 11 dní kratší než solární rok. Je synchronní s fázemi měsíce, ale již neodpovídá změnám ročních období, které určuje pohyb slunce. Další lunární rok začíná o 11 dní dříve. Aby tento kalendář odpovídal ročním obdobím, přidává se v něm každý třetí rok podle určitých pravidel ještě jeden měsíc.

Zdroj: http://www.ha­rekrsna.cz/cvs/2007­/solarni_lunar­ni_kalendar

Lunární rok je o jedenáct dní kratší, než sluneční, měsíc nisan se tak každým rokem přibližuje k zimě. Protože ale nisan musí vždy připadnout na začátek jara, vkládá se dvakrát za sedm let (respektive sedmkrát za 19 let) mezi měsíce adar a nisan 13. měsíc, adar II., hebrejsky אדר שני adar šeni. Tento rok je nazván ibur (עיבור, dosl. „obtěžkán“). V devatenáctiletém cyklu se jedná vždy o roky 3, 6, 8, 11, 14, 17 a 19. Tato praxe byla prováděna již za dob druhého chrámu. Přestupný rok může trvat 383, 384 nebo 385 dní.

Solární (sluneční) rok – začátky ročních období, tzv. „předěly“:

21.03. – jarní rovnodennost (začátek jara)

22.06. – letní slunovrat (začátek léta)

23.09. – podzimní rovnodennost (začátek podzimu)

21.12. – zimní slunovrat (začátek zimy)

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Sol%C3%A1­rn%C3%AD_kalen­d%C3%A1%C5%99

Solární rok se řídí dle pohybů slunce, lunární rok dle pohybu měsíce.