Píše se „u snědeného krámu“ a teď jdu hledat zdůvodnění. Mne
zatím napadá jen – snědl a ne snězl.
Doplnění :
Tak, Ignát Herrmann mi to potvrdil, ale slovo je to záludné. Sníst
(dok.)sněz (rozk.) snědl (min.). Když se ale podívám na ta obrovská
množství slov v používaných slovnících – Etymologický slovník,
Slovník spisovné češtiny, Slovník nespisovné češtiny, Slovník cizích
slov…tak se raději spokojím s faktem, že to tak prostě je.
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Barbakane, uzavřel jste otázku. Již několikrát jste se spokojil s odpovědí, která nebyla zcela přesná. Ale to je vaše věc. Proto pro případné další zájemce, kteří budou tvar hledat, doplňuji vysvětlení.
Tvar snědený je daný historickým vývojem, souvisí s neprovedenými změnami kmenové souhlásky. Přídavné jméno se vytvořilo od příčestí trpného sněden. Příbuzná slova – snědění, sněděný – základ podst. jména snědek (př. je to k snědku).
Zdůvodnění snědl, nikoliv snězl není adekvátní. Ve tvaru rozkazovacího způsobu změna kmenové souhlásky proběhala – sněz.
Je pravda, že se v obecné češtině používá tvar snězený, i když není správný …
Kerberus,jak dobře víte,nejsem znalý v jazyce českém,třeba jako Vy( a
spousta dalších),ale odpověď Suwy mne natolik uspokojila a dle
palečků,kteří odpověď uznali jako užitečnou,otázku jsem uzavřel.
Ale i tak Vám děkuji za doplnění.
P.S. Příště nechám další z mých otázek otevřenou.
Nedalo mně to, abych pro případné pozdější zájemce nedoplnila původ.
Původní výraz pro jísti byl jad-ti (já jadim6), později hláskovou úpravou jast6 (po předponě se j mění na n). Od kmene jad (po přehlásce jed pak je správně odvozené pasívum /na/jeden a přídavné jméno /na/jedený. Zatímco rozkazovací způsob zněl jad-di- jaž-di – jaz-di – jez (po přehlásce) – dnes jez.
Takže tvar se dá vysvětlit na základě historické mluvnice. Suwa se spokojila s faktem bez zjištění původu.