Co je to Boží požehnání?

Boží požehnání jsem zažil na vlastní kůži. Jedná se formu podpory v dobré věci, v souladu s Boží vůlí. Můžete dostat podporu, fyzickou i duchovní, jako odpověď na vaši prosbu o požehnání. V modlitbě je důležité použít Boží osobní jméno, modlit se ve jménu Božího Syna, a hlavně to myslet upřímně. Takové požehnání můžete dostat pokud bojujete s nějakým zlozvykem, chcete dělat duchovní pokroky, nebo hledáte odpovědi na biblické otázky. Odpovědi na vaše modlitby mohou mít různé formy. Čím konkrétnější prosba, tím konkrétnější odpověd.

Boží požehnání je požehnání od Boha – takže stačí si uvědomit, co je nebo může být požehnáním. Pro každého něco jiné: v Genesis Hospodin slibuje Izraeli požáhnání v podobě rozmnožení národa a porážky nepřátel, dost často je zmiňování požednání v podobě potomků, zvláště synů. V Matoušově evangeliu se např, požehání zmiňuje v popisu polseního soudu: „Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.“

Jiný pohled je podívat se na to z jazykového hlediska: požedání je přízeň, zdar, štěstí (viz SSJČ).

Jestliže bůh je domněnka, je i jakýkoli jeho úkon domněnka, tedy i požehnání je domněnka a obsah domněnky si utváří každý sám, přirozeně.

Pokud se pak jedná o výklad katechetický, odpověď dává, přirozeně Katechismus z nařízení Sněmu tridentského:

„Jak rozuměti jest u výměru svátosti věci slovu svaté? – Ale jakož jsme ukázali, že znamení mnohonásobné rozmanitosti jsou, podobně i věc svatou přísluší za věc ne jednoho spůsobu pokládati. Co se pak předloženého výměru svátosti dotýče, tu spisovatelé věcí Božských jmenem věci svaté vyrozumívají milost Boží, která nás svatými činí a rouchem všech Božských ctností ozdobuje. I domnívali se vším právem, že této milosti třeba jest dáti zvláštní pojmenování věci svaté, poněvadž jejím dobroděním mysl naše Bohu se zasvěcuje a s ním se spojuje.“ (Katechismus z nařízení Sněmu tridentského k pastýřům duchovním a z rozkazu Pia V. papeže římského na světlo vydaný.; V Praze: Dědictví sv.Prokopa, 1867, část druhá, hlava I., O svátostech vůbec., otázka VII., str.135).

„Žehnání je božský úkon, který dává život, jehož pramenem je Otec. Jeho požehnání je zároveň slovo i dar („bene-dictio“, „eu-logia“). U člověka tento výraz znamená klanění a odevzdání sebe sama svému Stvořiteli v díkůvzdání.“ (§. 1,077. Katechismu katholické církve ; Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2002).

Já jsem atheista, a i tak tomu nemám problém porozumět:

Jde o působení ducha svatého, které vychází od otce, ježto pomáhá, posiluje jedince na cestě ku svátostnému žití. 🤷‍♀️

Jestli máš jinou authoritu ve výkladu věroučném, obrať se na ni.

Upravil/a: Filip84

To když se cítíme dobře, jsme spokojení a nic nás nebolí.

Požehnání vnímám podobně, jako, když nás osvítí (a pokud domnělý bůh přichází zevnitř, nikoli zvenčí, pak pátrání po odpovědi nemusí být až tak složité).

Určitě to není nic hmotného.

V podstatě to nic neznamená. Je to jen slovní obrat věřících.

Boží požehnání je koncept, který je hluboce zakořeněn v náboženství a spiritualitě. Jeho význam a interpretace se mohou lišit v závislosti na kontextu a náboženské tradici.

V nejširším smyslu, Boží požehnání často znamená pocit ochrany a péče od Boha. Představuje dar od Boha, který přináší do života jednotlivce nebo skupiny ochranu, radost, pokoju, prosperitu, moudrost, zdraví, úspěch a další pozitivní atributy.

Když lidé prosí o Boží požehnání, často znamená, že hledají Boží přízeň, dobrodiní a ochranu. Mohou také hledat prohloubení svého duchovního života a svého vztahu s Bohem. Boží požehnání může také znamenat získání schopnosti přijmout výzvy a těžkosti a nacházet v nich smysl a účel.

Je důležité zdůraznit, že pro mnohé náboženské a duchovní tradice, Boží požehnání není něco, co je zaručené nebo automatické. Je to dárek, který může být dán, ale také odejmut. A také je to často dárek, který vyžaduje aktivní účast a angažovanost ze strany příjemce, například prostřednictvím modlitby, meditace, úcty, služby, nebo jiných duchovních praxí.

Tak BYLO by možné zaběhnout do filozofické diskuze. Ale PROČ? Spokoj se s PRAKTICKÝM vysvětlením, které ti v životě MOŽNÁ k něčemu bude.

Na „Boží požehnání“ narazíš nejčastěji v klasických knajpách, zpravidla v místech (často oddělených) vyhrazených pro štamgasty. To ovšem NENÍ podmínkou. Jinak známé též jako „plátýnko“ nebo „gottes“.

A k filozofické straně otázky – POKUD na tobě spočine v gottesu skutečné Boží požehnání, tak chytneš „haupttrefu“ (desetinásobek). NJN, zanedbáváš svoji společenskou stránku, musíš více mezi lidi. V hospě tě už sami vyškolí, neboj nic. I když musím uznat, že v dnešních knajpách…, eh, škoda mluvit. Najít slušnou knajpu na úrovni DNES? 😮 To ani Google nezmákne! 😉 😁 😁

PS – A ani nezkoušej vyzvídat, protože lokace NEPROZRADÍM ani pod nátlakem – ze sobeckých důvodů! 🙂

Nehledejte nějakou definici. Může to být podnět, nápad, rozhovor, inspirace a od toho okamžiku se může vše měnit k lepšímu. Můžeme říct, že je to změna postoje, pohledu na věc, změna hodnot. Je to stejné jako štěstí, radost, každý to prožívá jinak.