Co je to vlastně „lidskost“?

Lidskost je schopnost či vlastnost člověka jednat jako člověk. Mít srdce, cit, porozumění pro jiné, umět rozlišit, co je správné, tedy to, co patří k jednání či chování lidí, co je morální či nemorální.

Člověku napoví hlas svědomí. Ale pozor, je časté, že svědomí je přehlušeno egoismem, závistí, nenávistí, urážkami, snahou ublížit, dosáhnout cíle třeba přes mrtvoly, tedy různými machinacemi, , konspiračními a nepodloženými praktikami. Tím se z člověka ta pravá lidskost vytrácí.

Někteří lidé jsou necitelní k bolestí či utrpení jiných, dokonce jim to způsobuje radost. Ale běda, jak se něco stane jim, tak se velmi lituji., kopou kolem sebe, svádějí vinu na jiné …Nemělo by platit, s čím kdo zachází … ?

Ve společnosti se tedy objevuje, zlo, lhostejnost k jiným, chybí tolerance, anonymita v internetových diskusích často mluví za vše. . Udělat něco ve prospěch druhého se nenosí, jiný se bojí pomáhat, má strach, že se zlo obrátí i na něho.

Chovat se jako zvíře – nevyplývá to třeba z toho, že když člověk zabije zvíře, říká , že to je např. jeho zábava, sport atd. Ale běda, když zvíře ohrozí člověka, je zvíře zlé, kruté. Za chování zvířat může často člověk.

Připomněla jsem si slova z Knihy džunglí
„Nuž, pamatuj, že zde platí zákony džungle a žádné jiné.
Živ bude, kdo ctí je, kdo nezachovává je, ten bídně zhyne.
Jak liána pevně lpí na stromě, odtrhnout nedá se ani,
tak chrání vlk smečku a v odměnu za to smečka zas ho chrání.“

https://misan­tropovaknihov­na.estranky.cz/clan­ky/rudyard-kipling--knihy-dzungli.html

Tak by to mělo být i mezi lidmi. I když platí při různých charitativních akxích, když pomáhají lékaři bez hranic atd… Třeba při povodních , zemětřeseních apod., někteří pomáhají, jiní kradou Je pravda, že dobro mlčí, zlo křičí … takže záleží na situaci atd.

Jak je to s lidskostí v současnosti? Má lidskost kladný, nebo záporný význam, charakter ? Zřejmě to bude spíš něco uprostřed – ani ryba ani rak, často jen přihlížení, nečinnost, lhostejnost …

Upravil/a: annas

Je jedna hodnota, která z nás všech dělá lidi. Je to jednoduše strach. Jedná se o nehmatatelný pocit, který se nám doslova vrývá pod kůži. Každý z nás má svou vlastní stupnici – někoho onen pocit strachu svírá více, někoho méně. Nicméně, každé mříže mají svůj zámek a dají se otevřít, jen je třeba přijít na to jak.

Zdroj: https://www.kza­mysleni.cz/hra­nice-lidskosti/

Lidskost bohužel neznamená jen cit a porozumění, ale taky necitelnost, zbytečné zabíjení. Když člověk o jiném řekne, že se zachoval jako zvíře, protože umučil spousty lidí, je to urážka zvířat. Ta to nikdy nedělají, když zabíjejí, pak jenom aby se nasytila. Člověk je koneckonců ten poslední tvor, který by měl mít právo žít na této planetě. Nestačí mu vybíjení všeho živého, on se ještě snaží znásilňovat přirozený běh věcí a ohrožovat Zemi jako takovou.