co je to vzdělanost? a co je teorie nevzdělanosti?

Zřejmě víte, že nacionalismus (z lat. natio, rod, národ), postoj, který přikládá nepodmíněnou hodnotu vlastnímu národu či národnosti. Vzniká počátkem 19. stol. jako náhrada společenské funkce náboženství. S tímto pozitivním n. se často spojují i pohrdavé postoje vůči jiným národům, xenofobie a pod.
Typy nacionalismu jsou uvedeny v posledním odkaze. Je to ale strojový překlad.

Vzdělanost – zušlechtění člověka, jehož nástrojem je osvojení si potřebného množství dobře pochopených informací.
Informace není pouhé sdělení, které vezmu na vědomí. Je jakýmsi otiskem reality do člověka,. Samozřejmě reality přiměřené, odpovídající kapacitě příjemce. Vtištění, vstřebání, uložení jsou nástroje kultivace, zušlechťování člověka právě proto, že pravdivá a přiměřená informace prospívá člověku ne rozsahem vědomostí, ale jejich kvalitou. Kultivovaný člověk dokazuje svou vzdělanost zpětnou vazbou: co přijal, to vydává, jeho jednání odpovídá východiskům, která si osvojil, jde od myšlení k činu, umí rozlišovat mezi pojmy smím a mohu.

Podle http://74.125­.77.132/search?q=cache:L-P7A-2AJfwJ:ktf.cu­ni.cz/~skoblik/ko­mentare/vzdela­nost.htm+co+je+v­zd%C4%9Blanos­t&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=­cz

Nevzdělaností není myšlena pouze prostá absence vzdělání, ani určitá forma nekultivovanosti, nýbrž dnes už velmi intenzivní zacházení s věděním zcela mimo sféru idey vzdělanosti. Nevzdělanost dnes není ani individuálním selháním, ani výsledkem chybné vzdělávací politiky. Nevzdělanost je osudem nás všech, protože je nutným důsledkem „kapitalizace ducha“.

Podle http://www.ve­da.cz/article­.do?articleId=44253

Z knihy Teorie nevzdělanosti.
Autor Konrad Paul Liessmann uvádí:
Pojmy vědění a vzdělání hýbou lidmi stejně jako trhy. Tvrdí se, že jsou nejdůležitějším zdrojem Evropy, chudé na suroviny, a ten, kdo investuje do vzdělání a rozvíjí své vědění, investuje do budoucnosti. Na první pohled to vypadá, že sen osvícenců o vzdělaném člověku se v současné společnosti konečně naplňuje. Ovšem při detailnějším pohledu rychle vystřízlivíme. V knize Teorie nevzdělanosti, jejíž aktuálnost a také brilantnost se setkala s velkou odezvou hned po vydání v roce 2006, autor systematicky dovozuje, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen rétorické fráze. Ve skutečnosti nejde o ideu vzdělání a vědění, ale o silné politické a ekonomické zájmy. Čím víc se přísahá na hodnotu vědění, tím rychleji ztrácí vědění a vzdělání hodnotu, a jak uzavírá autor, „kapitalizace ducha“ ústí v nevzdělanost.

Doplňuji:
Vyjmenuji typy nacionalizmu, ale bez vysvětlení. Najdete podle odkazu.
Městský, etnický, irredentism, expanzívní, nacionalismus osvobození, stateless nacionalismus a fašismus.

Zdroj: http://wikipe­dia.infostar.cz/n/na/na­tionalist.html

Upravil/a: annas

nové druhy,třeba romové,nebo polská menšina ve slezku,a i já tvrdím,že jsem nacionalista,pro­tože patriotizmus se mi zdá nevystihující radost ze života v této zemi