Co když člověk nemluví s psychiatrem?

Může si na psychiatrii nějaký čas poležet a odpočinout si 😉
Nebo do něj nacpou psychofarmaka. To záleží na kvalitě a metodách lékaře.
Doktor ho může poslat pryč, odmítnout léčbu, pro nedostatek spolupráce.
Pacient pak nemá nárok na některé úhrady (DPN).
Kdo má zájem řešit psychické obtíže nebo zdravotní problémy, tak je řeší.
Člověk si často nejlépe pomůže sám, někdy s dopomocí, pokud je potřebná a nutná.

Upravil/a: da ny

Neexistuje žádné „co by kdyby“. Neexistuje! Prostě: seber se a jdi k psychiatrovi, zjevně potřebuješ, jednoduché! 🙄

Když s ním nebudeš mluvit, není to koňský doktor, nevyšetří Tě, vyhodí Tě.

Až budeš dělat alotrium, že bude muset dojet policie a záchranka, a až Tě odvezou na urgentní příjem psychiatrické nemocnice, tak potom, když teda nebudeš mluvit, si službukonající lékař zjistí status praesens od záchranářů, policistů, svědků. A protože Ty čistě držíš hubu, což je Tvé nezadatelné právo, tak bude konat podle toho, co mu navykládají ti druzí. Protože s výkonem práv je spojena i odpovědnost, tak Tě to, in extremo, může stát i život.

Celý příběh, jako! 🙄

Psychiatrické vyšetření předpokládá spolupráci pacienta a je založeno na komunikaci. Během sezení, psychiatr klade otázky, aby zjistil jak se daný člověk cítí, co prožívá a jak se vyrovnává s každodenními událostmi a starostmi.

Pokud člověk odmítá mluvit, je to velká výzva jak pro psychiatra, tak pro samotný terapeutický proces. Lékař v takové situaci může využít různých taktik. Může například začít mluvit o obecných tématech, nechat pacientovi prostor a čas, aby se cítil pohodlněji a více otevřel.

Při opakované nespolupráci se může lékař rozhodnout zkusit jiný přístup nebo předložit pacienta jinému psychiatrovi. Rovněž se může konzultovat s jinými zdravotnickými pracovníky, jako jsou sociální pracovníci nebo psychologové, kteří mohou mít jiný pohled na situaci.

Pokud pacient nadále odmítá mluvit i přes všechny snahy, mohou být použity další lékařské postupy, jako je například hodnocení jeho fyzického zdraví a chování.

V konečném důsledku je ale nejsilnějším nástrojem v léčbě ochota pacienta se léčit a spolupracovat a bez toho může být léčebný proces velmi složitý.

Když s ním nechceš mluvit tak nemluv nikdo tě nemůže nutit ale taky ti nikdo nepomůže.

Sám musíš vědět co je pro tebe lepší…