Odpoveď byla označena jako užitečná

Za co můžeme dosadit cokoliv, ale znamená to, že se „toho“ neboníme. Jde o obecné použití slovesa dělat, frazém. I když původ je někde v dávné minulosti.

Lidé se pochopitelně štítili různých koutel, magické moci různých amuletů, předmětů atd., a to také z důvodů nábožensko-mravních a pro jejich skutečnou nebo jen domnělou nebezpečnost. Ale mezi to, co bylo možno „někomu udělati“, patřily také kouzelné prostředky, které měly prospět: léky, léčivé návazy, amulety chránící proti zranění apod. To vše má ovšem svůj odraz v pohádkách, a nacházíme-li v indexu pohádkových motivů také magickou rostlinu chránící před strachem,[nebudeme pochybovat o tom, že k čarodějným praktikám patřilo také „(u)dělání“ proti strachu, pro strach, aby se člověk nebál.

V našem jazyce jsou toho pozůstatkem frazeologismy jako mít pro strach uděláno ‚nebát se‘, mít proti leknutí uděláno ‚nelekat se‘. Ustrnulým užitím příslušného slovesa udělat ‚učarovat‘ je pak také frazeologismus jako z udělání ‚naschvál‘ (původně ‚jako když učaruje.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=6514

Odjakživa slýchám, že náš lid, chce-li vyjádřit, že se hned tak neleká, říká: „Máme pro strach uděláno“. Tak to bylo napsáno také v Nár. politice 12/5 1938: „Není ovšem nutno tyto hrozby přeceňovat, protože naši lidé mají pro strach uděláno.“ Ale častěji jsem četl toto znění také v obměně zcela opačné, na př.: „Nebezpečí roste… Ale my nemáme pro strach uděláno“ (Rudé právo 18/8 1938). „My nemáme pro strach uděláno“ (ve smyslu „nebojíme se“; Nár. listy 28/4 1938). —

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=3370
Doplňuji:
Z čeho úsloví vzniklo, kdo je první vyslovil, se nedovíme. Zřejmě jste si vysvětlení původu neuvědomil. . Něco se dělo, lidé na to reagovali, vyslovili myšlenku, šířila se dál atd…

Doplním, že sloveso „udělat“ mělo totiž mnohem víc významů než dnes, záleželo na tom, s kterým pádem se pojilo. Je zbytečné uvádět všechny, protože se netýkají vašeho dotazu.
Zmínila jsem jen významy, které souvisejí s tímto úslovím a i těch je víc.

Uvedla jsem, že. lidé se proti různým kouzlům a moc víl či čarodějnic, zaklínání atd. chránili různými amulety, škapulíři, bylinami. Takže nebáli se, nelekali se zaklínání = měl pro strachu uděláno. – přece vlastnili předmět, který je před zlem chránil. Zde se objevil i další význam slovesa „udělat“ , který jsem zmínila – lidový, že „čarodějnice“ člověka okouzlila, očarovala, ale lidé se jí nebalí, nelekali se, pro strach měli uděláno.
V závěru mé odpovědi je rovněž uvedený jeden z významů v slovesa (ne)dělat = nelekat se, nebát se – nemít tedy pro strach uděláno, případně mít pro strach uděláno. .

Upravil/a: annas

má to v sobě mít uděláno tak, že nemá strach, což se ale podaří, až už ti o život až tak moc nejde ,)

Nic. Prostě se nemá bát. Kdo má pro strach uděláno, dobře ví, že veškeré strachy jsou k ničemu. S problémy je třeba se porvat. Už sis někdy všiml, že ať se něčeho sebevíc bojíš, tak když začneš problém řešit, najednou sám od sebe zmizí?
A to je právě to, „co máš pro strach uděláno“.

pokud bys chtěl frázi převádět do skutečných příkladů tak na začátek je dobré si říct, že význam je – mít učiněné kroky pro předcházení strachu. Můžeš si pak vybrat od zde již zmíněných amuletů, přes třeba kamarádství s dobrým právníkem až po studium bojových sportů, nebo nošení zbraní. Možností je mnoho a záleží na tom jaké strachy jsou pro tebe rozhodujíci

To si maxilidé jenom namlouvají. Stačí když se dostanou do válečné situace kde jim jde opravdu o krk a mají to uděláno až za ušima ! Takových příkladů je v naší armádě dost .

Je to prostě ustálená lidová fráze. Člověk se nebojí, neleká.

psychiku