Co musíte dodat měkké vodě, aby byla pro organismus neškodná?

Vo d a jest rovněž velmi důležitá pro zažívání. Jest také prostředkem k dopravě různých látek rozpadných. jichž vylučování vázne, jakmile tělu nedostává se vody. Konečně vody jest zapotřebí k řízení tělesného tepla vypařováním a vyměšováním potu. Pak-li nedostává se tělu vody, nastává brzo nepříjemný pocit žízně, který jest mnohem trapnější než pocit hladu. Kamkoliv člověk přijde do neznámé krajiny, ihned se shání po vodě, a krajiny, kde není vody, nejsou způsobilé k usídlení člověka. Kde není vody na povrchu, tam nutno ji opatřiti vrtáním do hloubky, tak zvaných artézských studní, jak se to děje na saharské poušti. Vody používá člověk nejen k pití, nýbrž také k mytí a vaření a proto jest velmi důležito, aby byla bezvadná. Vody na povrchu země bývají zřídka bezvadné, neboť obsahují často zárodky chorob. Bývají to zárodky tyfu břišního, jež dostávají se do vody a choroby tyto šíří se ponejvíce vodou. U tyfu jest dokázáno, že města, kde dříve tyf stále se vyskytoval, jako v Praze, v Mnichově, v Hamburku, po zavedení dobré pitné vody a po zřízení bezvadné kanalisace, byla tyfu skoro úplně prosta. Ještě nápadnější jest to u cholery. Pitím takové nakažené vody dostávají se zárodky chorob přímo do zažívacího ústroje. Avšak také mytím může nastati nákaza. Myjeme-li se takovou vodou, zůstanou nám na nerovnostech kůže, přes pečlivé osušení, lpěti zárodky chorob a mohou se dostati našima rukama na pokrmy a do našich zaživadel nebo do vzduchu a vdechováním do těla, kdež po případě vyvolají chorobu. Podobně může se státi, když omýváme nádobí nečistou vodou.
Dobrá pitná voda má býti úplně jasná, bezbarvá, bez zápachu a má míti dobrou chuť. Teplota vody pitné nemá přesahovati teplotu 10—12° C (8—10° R). Dále nemá voda obsahovati příliš mnoho solí. Vypaříme-li 1 litr vody, nemá pevný zbytek přesahovati váhu 0.5 gramu. Dobrá voda pitná nemá obsahovati čpavek a kyselinu dusíkovou, poněvadž přítomnost těchto látek jest znamením. že ve vodě probíhají pochody hnilobné a rozkladné. Je-li na příklad poblíž studně nějaká žumpa, tu mohou se vyluhovati rozkladné látky ze žumpy a přecházeti do studničné vody; následkem toho obsahuje pak voda hojně ledku (sanytru) a taková voda působí po delším požívání obtíže zažívací.
Voda, která obsahuje mnoho solí (jsou to zvláště sole vápenaté, hořečnaté a kuchyňská sůl) označuje se jako tvrdá, kdežto voda, která má v sobě málo solí, nebo žádné, jmenuje se měkká. Tak zvaná destilovaná voda jest vůbec prosta solí, poněvadž při destilaci přechází jen vodní páry beze všech příměsí). Destilovanou nebo sněhovou, ledovcovou nebo dešťovou vodu nelze trvale píti, neboť odnímá tělu nerostné látky a působí tak přímo jedovatě.