Co se říká o Hanácích?

Jsem z Hané. To co platilo v minulosti, neplatí. „Co bêlo,ôž néni“.

Hanácí bývali pomalí, než se „rozkévalê , bêlo ôž pozdě“. Je to vidět i z pomalých hanáckých písní.

Protože Haná je „šerôká órodná zem“, odpovidá tomu i její nářečí – široké ê, ô – a jiné jevy, takže vše způsobuje i významové rozdíly mezi slovy – „šil (šel domů) x šêl (šil šaty), gde (kam) deš x gde (kdy) přêndeš“, jimž mnozí nerozumí.

Bylo zde hodně sedláků či zemědělců, pěstovalo se obilí, cukrovka a jiné plodiny, choval se dobytek. ˇ

Ale tvrdilo se, že čím víc se Hanákům urodilo, tím více šetřili a neradi se dělili – byli lakomí, zkrátka „držgrešla“.

Opět minulost, i když mnozí se dnes stali farmáři, kteří prodávají své výrobky na trzích.

Hanačky nosily krásné kroje, patřily výzdobou jedny k nejhezčí u nás.
„Hanácký kroj jest vůbec královský oděv mezi ostatními kroji, zvláště šat nevěsty, ozdobí-li se nevěstinou korunou, pantlíkem a úvodnicí“.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-myslite-ktery

Z Hané pocházejí i významní vypravěči – atréček Křópal a Jozéfek Melhoba. Můžete si o nich přečíst.

http://brno.id­nes.cz/kdyz-strecek-kropal-a-jozefek-melhoba-rozdavali-smich-pd9-/brno-zpravy.aspx?c=A090626­_1214555_brno_krc

Jedná známá hanácká píseň, která je i o tom, že hanácké selky bývaly tlusté, přece měly dost jídla…

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=vMLbeckQLCY

--
Ještě jsem si vzpomněla na jednoho „rekordmana“, „hanáckyho“ obra Drásala, který byl nejen „névěčim“ Hanákem, ale ve své době i nejvyšším Čechem.

http://olomou­c.idnes.cz/mu­zeum-shani-penize-na-obnovu-kroje-obra-drasala-fuu-/olomouc-zpravy.aspx?c=A140326­_2049773_olomouc-zpravy_stk
–
Pro označní širokých hanáckých samohlásek jsem použila vokáň, pomocí nehož se široké samohlásky často označují i v tisku.

Upravil/a: annas

Z doslechu znám „Hanák hamón“ (lakomec).

K jedné hanácké obci se dokonce váže úsměvná historka, že se dva tamní sedláci tak dlouho tahali o desetník až vznikl alobal.

No, já jsem o nich slyšel spíš to, že jsou to šetřílci.

Kdysi se to říkávalo: Prý se otočí Hanák sotva jednou, co Slovák dvakrát.
— Šlo kdysi procesí na pouť. Cestou zůstal „starší bratr“ — předříkávač — pozadu, tak že na něho kdosi volal, aby si pospíšil. „Šak já předo,“ zněla odpověď, „až se rozkévám.“ 🙂
https://cs.wi­kisource.org/wi­ki/Pestr%C3%A9_kv%­C4%9Bty/V_han%C3%A1ck%C3­%A9_d%C4%9Bdin%C4%9B
Pro zajímavost „Furtovník“ , trocha hanáčtiny :
http://www.fur­tovnik.cz/jak-debe-teho-belo-malo-nestacelo-ze-se-valel-snih-venko-snezelo-aji-v-hospode/ 🙂

Bývám na Hané nějakou dobu.

Hanáci jsou lakomí, leniví, neumí pozdravit. Misto toho, aby se starali sami o sebe, tak se starají do druhých. A také jsou strašně závistiví a nepřející.

Toť má vlastní zkušenost.