Co se stane s vězni státu, který byl napaden jinou zemí a krutě přešel do válečného stavu?

UPhelp > chceš říci, že branná povinnost se vězňů netýká? V zákoně 585/2004 Sb. o tom není ani zmínka.

Můžou (někdy někde!) existovat třeba trestné prapory, ale to jsem ani neuváděl, protože je to o něčem jiném.
Vězeňské práce a věznice se mohou v době války přeměnit v něco jiného, co s valkoi souvisí, ale to je taky o něčem jiném.. https://en.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Penal_mili­tary_unit
Ale jinak jo, vězni pod branou povinnost spadají, ale odvodů do války se neúčastní (ale můžou být odvedeni do zakl. voj. služby i v době výkonu trestu). Pokud v zemi mají všeobecnou branou povinnost a základní vojenskou službu, povolán být nemůže (výjimku jsem psal níže, kdy ve výjimečných případech může vězeň požádat o prominutí zbytku trestu, když už mu ho moc nezbývá a může tak být naverbován – už jako svobodný občan. Trestné prapory jsou o něčem jiném…).
Branná povinnost týkající se povolání do války se vztahuje na svéprávné, svobodné a plnoprávné občany státu nejčastěji od 18 do 60 let způsobilé zdravotně a jinak, popřípadě pak rozhoduje komise aj. (většinou nebo hlavně dříve povopáni pouze muži – ale dnes záleží jak kde, možná i pro všechny). Není co řešit.
Něco je i v definici občanství, státní příslušnosti, ze kterých plynou povinnosti a závazky. Trestní bezúhonnost, tr. rejstřík, vykonávání trestu a odnětí svobody taky mají svoje faktory při sppnovani br. pov.
Vězni do armády vstoupit nemohou, zločinci ano. Jakmile vězeň dokončí svůj trest (pokud ho dokončí a nemá doživotí nebo trest smrti, jak je to v některých státech), může vstoupit do armády nebo být povolán do války (s možnými omezeními vzhledem ke kriminální minulosti a závažnosti zločinu).
Odvodů se neúčastní ti, co jsou ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Zákon o výkonu trestů uvádí pouze „§ 38
Je-li odsouzený povolán k výkonu základní vojenské služby, přeruší soud výkon trestu, který byl uložen na dobu nepřevyšující 6 měsíců.“ Ale povolání do války nejsou. Tohle se týká jen ZVS.
Stručně vězni nemohou být odvedenci, odvodního řízení se neúčastní.

Naopak pokud se třba v takovém případě ohrožení státu nějaký (svobodný) občan vyhýbá odvodovému řízení, úmyslně se ho snaží obejít nebo ho oklamat, tak sám může ve vězení skončit. A ne z vězení už pak do války nemůže.
Věznice fungují pořád stejně, bez ohledu na vnější svět. Někdy se některé můžou zapojit do vojenského průmyslu (výroba atd.) nebo můžou být vezni přemístení, výměna posádky, zajištění ochrany atd atd. v případě ohrožení a obsazení jejich zařízení tou cizí armádou. Ale to je vše.
Vězni si odpykávají svůj trest, věznice mají svůj vlastní vnitřní systém/svět a funkci, která má svůj účel. Do války se neverbují. To mohou až po skončení trestu, v některých případech mohou být zločinci před odsouzením být povoláni do války. Ale nevím, jestli tohle platí i u nás.

Vězni se můžou hlásit do armády/války, když odpykají svůj trest. Ale mají nebo můžou mít jistá omezení a nemusí ani být přijati. To už záleží na závažnosti jejich zločinu. Řeší to náboráři, kteří taky rozhodují (s jistou volností, ale taky podle pravidel/systému).
Vězni povoláváni ani rekturování nebývají.Ti jsou na tom stejně jako v době míru. Můžou se leda zpřísnit tresty, zvýšit dohled atd. (i pro civily). Taky pokud jsou dobrovolníci (z řad vězňů), tak jim MŮŽE být uznáno prominutí zbytku trestu (avšak jen pokud už jim ho moc nezbývá) a mohou být naverbováni (a to už jsou svobodní lidi). Ale to není nic běžného, velmi vyjímečné, v případě potřeby. Ale nikdo, fakt nikdo neposílá do války VĚZNĚ a to ještě nuceně.

*bývali vězni