Je známo, že ve vesmíru není žádný tlak, tudíž při nulovém tlaku
se voda téměř v mžiku vypaří (vyvře), nebo při průměrné teplotě
vesmírného prostoru 3 stupně nad absolutní nulou téměř okamžitě
zmrzne? Která z těch dvou variant by měla být rozhodující či
rychlejší?
Dodatek: Jde jen o teorii, jak se voda zachová
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? orestez, peterd108, Kepler, dubraro, aliendrone před 2417 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Na ISS je veškerá voda recyklována. Ale jinak by voda v podstatě okamžitě zmrzla nejspíš v podobě jemného nekrystalického snížku.
0 Nominace Nahlásit |
Myslíte, ako že si otvorí okno do vesmíru a vyleje zbytočnú vodu na
Zem?
Nie, nič nesmie opustiť kozmickú loď, ale teoreticky voda pri teplote
vesmíru okamžite zmrzne…
0 Nominace Nahlásit |
Ty teplotní rozdíly v blízkosti Země i na Měsíci jsou asi od – 150 st.C do + 150 (nevím přesně), takže závisí to na tom, jestli bude voda vylita do prostoru ozářeného Sluncem, nebo naopak. Teplota varu vody i při téměř nulovém tlaku je pořád ještě nad +20 st C. Takže buď rampouch, nebo prudký var.
0 Nominace Nahlásit |
Vzhledem k tomu, že voda může přecházet z pevného skupenství rovnou do plynného (sublimovat), tak bych si tipl, že se stane obojí. Nejprve zmrzne a pak se postupně vypaří.
0 Nominace Nahlásit |
To je jednoduché
Čím nižší tlak, tïm nižší bod varu a bod zamrznutí
No a pokud je ve vesmíru teplota jen 3 supně nad absolutní nulou
Tak je takřka jisté že zmrzne
0 Nominace Nahlásit |
Podle mě nemůže voda okamžitě zmrznout, protože „okamžitě“ se
neuvolní tolik tepla – vyzařování tepla nebude nijak překotné, vakuum
je slušný izolant. Takže se voda začne vařit a pokud „rozprsknuté“
části původního objemu. Jestli se rozprskne dostatečně pomalu na to, aby
stihly ty části zmrznout nebo se celý objem odpaří by chtělo nějak
spočítat.
Takže podle teploty se buď celá odpaří nebo (spíš) rozprskne na mrak
kapiček, které zmrznou (spíš odebráním skupenského tepla než
vyzářením energie) a následně vysublimují. Výsledek bude stejný, mrak
plynu.
Teď čtu, že 1962 zkoušeli vypustit vodu v horních vrstvách atmosféry
(https://en.wikipedia.org/wiki/Saturn_I_SA-2). Voda se
rozptýlila.
Pak jsem četl, že kosmonauti zkoušeli ve volném prostoru vypustit moč –
začala vařit změnila se v páru a následně desublimovala na krystaly
močoviny. To samé asi bude dělat i voda.
Tož tak.
0 Nominace Nahlásit |
Film Apollo 13 je v tomhle velmi akurátní, tedy v tom, že moč se
vypouštěla do kosmu. Ostatně film je natočený podle knihy, kterou
spolunapsal velitel posádky Jim Lovell, ten by to měl vědět dost přesně
🙂. Jen si nejsem jistý, jestli byl akurátní záběr na mrak rozptýlené
moči. Četl jsem tu, že vesmír má teplotu 3K. To je ve skutečnosti hodnota
která charakterizuje „reliktní záření“, teplota je vlastnost hmoty a
vzduchoprázdno žádnou teplotu nemá, jako nemá třeba barvu.
Ta moč se začne prudce vypařovat, což jí jednak urychlí (rozptýlí),
jednak jí to odebere teplo natolik, že vzniknou ledové krystalky. Ty pak
postupně vysublimují. V momentě, kdy kosmická loď vypustila moč, začal
se kolem ní dělat mrak krystalků, a v okamžiku, kdy byl dost velký a
ještě ne moc řídký, a nasvícený sluncem, mohl být vidět v noci ze
Země i pouhým okem. V NASA tomu říkali „Constellation Urion“, tedy
souhvězdí Urion. Slovní hříčka, která je správně přeložená
v knížce, ale v dabingu ani v titulcích filmu Apollo 13 jsem ji nikdy
nezažil přeloženou dobře.
Raketoplán používal jako zdroj energie palivové články na vodík a
kyslík, které vytvářely množství vody, která neměla využití, takže
jí taky vypouštěli do kosmu a dělali mraky viditelné ze Země. ISS
používá solární panely a s vodou musejí šetřit, takže jí
recyklují.
Zákaz ve filmu přece nemusí znamenat,
že se ve skutečnosti odpad vypouštěl do vesmíru.
Uvítala bych věrohodnější odkaz než film.
Wikipedie je krapet důvěryhodnější než film, ovšem v anglické verzi si nepočtu (neumím anglicky).
Přesto děkuji.
… a že to právě tam předváděli… 😉 No nic. Myslím, že vypouštění kapalných odpadů zrušili až tak na raketoplánech a některých kosmických stanicích.
Možná ano, když prostředí nebude docela homogenní. Jinak jediná teplota, kdy je voda schopná existovat současně ve všech skupenstvích je 0,01 st.C (trojný bod), nebo jinak 273,16 K.
Trojný bod NENÍ 0,01 st.C. Trojný bod je teplota za určitého tlaku, kdy se vyskytuje voda ve všech skupenstvích ve STEJNÉM POMĚRU. Tedy ona teplota se mění podle tlaku a vlhkosti.
Ale je. Na tomto faktu je definována i teplotní stupnice v soustavě SI (Kelviny). Pro vodu tato rovnováha nastává při tlaku 611,7 Pa a teplotě 0,01 °C. Tato teplota odpovídá hodnotě 273,16 kelvinů. https://cs.wikipedia.org/wiki/Trojn%C3%BD_bod
Z apollo a jistě i jiných se odpad skutečně vyhazoval „oknem“. Na to byly lodě vybaveny speciálními přepouštěcími ventily pro tekutiny. Je to vidět např. ve filmu Apollo 13.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |