Říkají to lékaři, právníci, soudci, často rodiny těch psychopatů. Například schizofrenici nebo lidé s DID, kteří ohrožují své okolí a blízké nebo nebezpeční jedinci s mentální retardací nebo pedofilové. Často díky tomu dostanou snížený trest nebo žádný, místo toho povinnou léčbu. Říká se „není to jejich vina“, ale čí je to v tom případě vina? Pokud se něčeho dopustili a třeba i opakovaně, je jejich nižší IQ nebo psychická porucha skutečnou omluvou pro to co udělali? Udělali to oni a nikdo jiný a pokud jsou nemocní nebo retardovaní, neznamená to přece, že to jejich vina není. To nedává smysl. Pokud došlo k nějaké újmě, k ohrožování něčího zdraví, tak je zde jasný závažný trestný čin, který někdo spáchal. A až tolik nezáleží na tom, jak moc si je toho dotyčný vědomý nebo že není dostatečně inteligentní na to, aby chápal, co udělal. Pořád je to jeho vina. Jeho porucha, nemoc, nižší IQ je pak jen jeho negativní součást, asi jako u jiných agrese, hněv, frustrace, nevychovanost nebo zanedbanost.
Někdo může spáchat závažný trestný čin v afektu, kdy o sobě ten člověk ani neví a nemá žádnou sebekontrolu ani si neuvědomuje, co dělá. Například i vraždu. Ale to on někoho zavraždil a nikdo jiný. Taky mu za to nedáme pardon. Teď je mu to třeba velmi líto, možná si ani nepamatuje, co spáchal, ale mění to snad něco? Ani ho to nemůže zbavit skutečné viny.
To mi nikdy nedávalo smysl. Kde je ta vina nebo kdo ji nese, když ne ten,
kdo spáchal ten zločin?
Různí sérioví anebo masoví vrazi, kteří byli v historii odsouzeni
k popravě nebo doživotí taky byli přece třeba psychopaté nebo sociopaté,
mající určité poruchy. Ale spravedlivému trestu se nevyhnuli.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Ametyst před 381 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Vaše otázka je velmi složitá a předmětem debat mnoha odborníků v oblasti psychologie, medicíny, práva atd. Na jedné straně je argument, že pokud někdo trpí duševní chorobou nebo mentálním postižením a spáchá trestný čin, neměl by být považován za plně odpovědného za své jednání, protože nemohl plně chápat, co dělá nebo jaké budou jeho důsledky. To však neznamená, že by neměl nést žádnou odpovědnost. Pokud tito lidé představují značné riziko pro společnost, je nezbytné, aby byli nějakým způsobem izolováni a léčeni.
Na druhé straně, jak jste zmínil, existuje argument, že bez ohledu na duševní zdraví nebo mentální kapacity pachatele, pokud byl trestný čin spáchán, musí být za to někdo zodpovědný. Kdo nese vinu, pokud ne osoba, která čin spáchala? To je otázka, na kterou nemáme jednoznačnou odpověď.
Většina zemí má systém, který v těchto případech posuzuje duševní zdraví pachatele a rozhoduje o tom, jaký typ trestu nebo léčby by měl dostat. Důležité je také si uvědomit, že pokud je někdo uznán za nepříčetného, to neznamená, že je osvobozen od odpovědnosti. Místo toho bývá často nařízena povinná léčba a dohled.
Pokud se na tuto otázku podíváme ze sociálního hlediska, tak je to společnost, která nese určitý díl viny, pokud nedokázala zajistit vhodnou pomoc pro ty, kteří jí potřebují. V případě lidí s mentálními obtížemi by společnost měla poskytnout řádnou léčbu a zařízení, aby se zamezilo jakémukoli možnému ohrožení.
0
před 381 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?tituly Nahlásit |
Protože někteří z nich jsou nepříčetní. Nedokázali rozpoznat nebezpečnost svého jednání nebo se ovládat. Nechtěli nikomu vědomě ublížit. Kvůli poruše v mozku to ale udělali.
0 Nominace Nahlásit |
Co kdo říká mě nezajímá. Každý, kdo není zbaven svéprávnosti, odpovídá za své činy před zákonem.
Upravil/a: elkon
0
před 381 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
@Rokio:
Ale proč by je to mělo zbavovat viny? Kdo čin spáchal, když ne oni?
Ani člověk v afektu, opilec, agresivní jedinec, se nemusí umět ovládat a být si v té chvíli sám sebe vědomý. O tom přece vina není a nedá se skutek smazat (můžou se klidně i oprávněně vinit rodiče za chybnou výchovu. To není nic platné). Nelze ani vinit jen tu poruchu. Nýbrž hlavně člověka, který ten čin spáchal. Co ho k tomu dohnalo, to jsou spíš jen okolnosti, ale vinu nesmyjí. Člověk nemůže třeba za to, že je nemocný, ale když už se dopustí nějakého trestného činu (obzvlášť závažného), není to žádná omluva. Je to jeho nemoc a jeho činy. Součást jeho osobnosti. Okolnosti, nikoli omluvy. Po spáchání zločinu má přijít odpovídající trest, ne nějaká vyjímka vzhledem k…
tituly: I když je člověk nemocný (třeba schizofrenik), tak vina může být i u okolí. Oni například pomlouvají a psychotik si to vztáhne k sobě. Oni ale stále klevetí, ale o nikom jiném.