Původně šlo o „hříchy do nebe volající“ = něco neslýchaného, nespravedlivého, co člověk spáchal., to co bylo v rozporu např. s Desaterem.

Šlo tedy o hříchy, za které přicházel boži trest – např spáchaná vražda, nespravedlnost, když se na něčem zlém člověk podílel, nařídil, vykonal,, schválil atd. Šlo o porušení pravidel víry a morálky.

Těžké hříchy jsou citované v Bibli, šlo často o sociální nespravedlnost.

http://www.svo­bodat.com/…

Samozřejmě původní význam se posunul, dnes jde o citové pohnutí, rozčilení, zlost, údiv či vyjádření toho, co druhého pohoršuje. Takže jsou to např. zhovadilosti, lumpárny, když bohatí okrádají chudé, lež atd.
–
Ale užívá se i " do pekla volající" – ti, jimž někdo ublíží, přeskočí „Boží soud“ a posílají dotyčné přímo do pekla.

Řekla bych, že dnes „poslání do pekla“ připomíná často nejen slovní, ale i skutečné trestání toho, kdo někomu ublížil, tedy bez rozhodnutí soudu a vynesení rozsudku. Nevěří ve spravedlnost. . Považují trest vlastní rukou za rychlejší, ale neuvědomují si následky…

Někdy bohužel jde o skutečnost, nikoliv o slova pronesená ve zlosti.

Klič od pekla neotvírá " Boží soud", ale člověk sám. Jenže kde skončí? Také v pekle…

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdyz-je-se-rika-ze-jsou-veci-do-nebe-volajici-tak-proc-se-nepouziva-i-spojeni-do-pekla-volajici

V souvislosti s otázkou mne napadá
hloupá, nasí*ací, …

Taková otázka má zřejmě vyšší ambice, než dostat prostou odpověď, čili zřejmě není přízemní, míří výše, tedy někam do nebe, odkud za vývojem pokulhávající člověk očekává svou vytouženou, nadčasovou odpověď.