Co vede lidi k tomu, že nesnáší Boha?

nadpozemské věci

Podívej se k těm „primitivním“ národům, kmenům, které ale vůbec nejsou primitivní, protože dokáží přežít bez podzemní vody v místě, kde za rok skoro nezaprší, ví, jak ulovit slona, nebo, co já vím, žirafu, i když je na to, chudák, sám malý „křovák“, a jak to zvíře celé zpracovat, od čumáku po ocas, ani nic nepřišlo nazmar. Ví, které bobule tě spolehlivě uspí, že už se neprobudíš, a stejně tak ví, který „plevel“, a která „kytka“, ti pomůže při „horkosti“.

Ty „primitivní“ národy mají ty rozličné příběhy, báje, kterými ale vysvětlují docela běžné přírodní a fysikální jevy, kterým ovšem oni nerozumí, protože nemají vědu, nejsou vzděláváni. Žádného „nejvyššího boha“ nicméně nemají. Nemají trinitářské dogma, nemají thesis o hypostatické unii a neřeší dillema o vycházení ducha svatého z otce skrze syna versus z otce i ze syna. Nemají na to knihovnu v jedné knize, zvanou Bybel (nebo Korán, to je dokonale nepodstatné), nemají potřebu stavět obří, zatuchlé, chrámy, a už vůbec nemají potřebu tu svou „pravdu“ vnucovat všem okolo.

Vezmi 神道, respektive přesněji 古神道, protože 神道 je spousta druhů: 古神道 je doložitelné do periody Jomon, 縄文時代, tzn. do období 14,000 – 300 let před kř.letopočtem a pořád žije. Nemá žádné „Leninovy spisy“ o velikosti Bybelu, nemontuje se lidem do života, nestojí ani za jednou z globálních válek, vlastně, za žádnou z válek.

To samé je, ku příkladu, korejský šamanismus, který je velice podobný šamanismu Něnců (ne, není to překlep, opravdu nemyslím Němce – https://cs.wi­kipedia.org/…, a který je, zase, velmi blízký šamanismu původních Američanů.

Všecko je to „na stejné brdo“, všecko, včetně například praslovanských nebo keltských, či galských, přírodních „náboženství“: všecko to uctívá Zemi, Slunce, přírodní jevy, ale nic z toho nemá složitou, institucionali­sovanou, představu boha, či bohů, jako fenoménu.

A fenomén to je, je to fenomén bytostně lidský a doložitelný maximálně ke starým Egypťanům, Sýřanům, atp., no a odtud ke starým Israelitům. Ona Thóra taky spadá do periody Jomon, jo, my v Evropě nic moc starého nemáme, totiž. A spadá maximálně do periody Jomon, protože my nemáme nějaký svitek Thóry, nebo desky s desaterem, nebo tak něco, o čem by šlo prohlásit, že podle poznání současné vědy to je staré zhruba jako Mojše. Nemáme, nejstarší fragmenty Thóry mají něco přes dva tisíce let.

A jsou to fragmenty. Israelité věří, že tím postupem, jakým se Thóra ručně opisuje z pergamenového svitku na pergamenový svitek, minimálně něco přes 1,500 let, prostě z talmudské, rabínské, doby, se bez chyb dochovala původní Thóra. To je, přirozeně, nesmysl, protože lidé nejsou neomylní. Takže máš, mythologicky zhruba 6,000 let starý, náboženský text, který je ale Sicher oproti původnímu značně obměněn.

Křesťanství nemá s judaismem nic společného. Ani nejde tak o to, že Talmud popisuje život a smrt Ješuy ben Josefa jinak, než kánonická evangelia (ona i apokryfní evangelia ho popisují, poněkud, jinak a zajímavé je, že docela podobně, jako ten Talmud), ale jde o to, že když si přečteš Thóru v křesťanském překladu, ať to nekomplikujeme, Sacra Vulgata, a když si dáš tu práci a přeložíš si nějaký ten příběh, třeba z knihy Bereshit, z hebrejštiny, tak v té „židovské“ versi je něco úplně jiného, než v křesťanském překladu. Thóra je prostá, kogentní, opravdu jednoduchá, protože by jí jinak, v té době, nikdo nerozuměl. A když nebudeš líný, a k tomu jednotlivému příběhu si najdeš všecko z Talmudu (dneska žádný problém, jsou na to vyhledávače), tak zjistíš, že křesťanství (tedy v té podobě, jakou presentují institucionali­sované církve, západní či východní) je zcela umělý konstrukt, že je filosoficky a intelektuálně helénsko římský, nikoli Israelitský, a to, že tento konstrukt, na Nicejském koncilu, zařadili v křesťanský kánon knihy kánonu Israelitů, je spíše urážkou Israelitů a kulturní krádeží, než čímkoli jiným. Mezi judaismem a křesťanstvím byla, je a bude nepřeklenutelná a nepřekonatelná propast!

Já se, za svůj život, bavil se spoustou křesťanů, od katholíků, orthodoxních, různých konfessí protestantských, přes svědky jehovovy, mormony, různé ty „letniční“, „apoštoláky“, evangelikály, různých. Asi u dvou z nich měla ta víra nějaké racionální ratio. Zbytek věřil, protože věřil, protože víru potřebuje. Na jednoduchou otázku, proč Bybel, proč právě tento Bybel, tzn. většinou bez tzv. deuterokanonických knih, jsem dostal racionální odpověď 1×, zbytek buďto čuměl, jako péro, nebo mlel z cesty.

Víra je umělý a irracionální konstrukt, jako celek, žádné zvíře na světě nevěří a nevěří ani člověk, pokud není, v tom irracionálním konstruktu, vychován. Ano, jistě, člověk je dialog sám se sebou a má potřebu vysvětlit všecko (a my nevíme proč tu potřebu má, ale má ji!), takže nějakou „duchovní“ představu si vytvoří, ale nevytvoří si složitý konstrukt, včetně rozvrstvení společnosti „z boží vůle“, ani nic podobného.

Je to opium lidstva, a s bohem, nebo bohy, jako takovým, to nemá nic společného. Prostě neřeším něco, co není, žiju v souladu se svým svědomím, nejlépe jak umím a nezamýšlím se sám nad sebou, nepřemýšlím, že by mohlo být něco nade mnou, zdravý organismus žije a koná, jen nemocný se zamýšlí sám nad sebou.

Konec konců, podle toho se pozná pravdivost celého toho konstruktu: pokud ho přestaneš řešit, přestane existovat. Pokud přestaneš pít, bude zle, pokud nemáš kyslík, zemřeš a pokud budeš jíst špatně, nebo nebudeš jíst, odneseš to na zdraví. To samé, když nepůjdeš na slunko, nebo na něm, naopak, budeš hodně. Ale bez študýrování Bybelu, patristiky, Katechismu z nařízení Sněmu Tridentského, nebo něčeho podobného, budeš žít minimálně stejně kvalitně. Spíše kvalitněji! 🙂

Takže, asi tak.

Atheista nemůže existenci bohů zavrhnout a priori, protože pak se z atheismu stává apriorism, tedy, dogmatika, která je naprosto stejně dogmatická, jako institucionali­sované náboženství. Jenže většina lidí je prostých, navíc, atheismus je u nás ovlivněn komunistickým vědeckým atheismem, který na místo bohů postavil vědecké poznání, takže, víra v jednu pravdu autority se transformovala ve víru druhé autority.

I atheismus může být vírou, a dá se říci, že u většiny lidí je vírou, což nemá být kritika, víra je lidské právo a každá víra musí podléhat stejnému stupni ochrany. Ovšem u většiny lidí, ten jejich atheismus, nebo častěji spíše agnosticismus, vírou je. A když není vírou, tak je filosofií – i to, že to ten člověk nechce řešit, je filosofický postulát, arciť poněkud sui generis.

Ono, možná, kdybys to neměl bytostnou potřebu vtloukat všem do palice methodou Norimberských trychtýřů, nebyly by reakce okolí na Tebe tak anymosní: holka je zamilovaná, chce poradit, a Ty jí napíšeš, ať se ho zeptá na náboženství. Tvl, mně se holka zeptat, při první schůzce, na náboženství, tak se otočím na podpatku a utíkám, seč mi síly stačí! 🙂

Elkon TVL že tě hanba nefackuje 🤦‍♂️. Jakože nejdříve se postarejte o změnu systému a pak teprve já, samotný veliký Elkon, neprodleně beze slova obrátím kabát 🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️

Zjentek, vůbec nevíš, která bije. Když nevíš o co jde, tak neplácej kraviny. Někde jsi četl o převlíkání kabátů, ale vůbec jsi to nepochopil. S mým postojem to vůbec nesouvisí. Mám stejný názor od dětství. Vždy jsme byli ateistická rodina, jestli vůbec tušíš o co jde.

Křivdíš mu a / nebo ho nesprávně chápeš.

Elkon, prostě a jednoduše, pouze odmítl víru jako celek, jako konstrukt. Myslím, že se vyjádřil jasně, ne? 🙂