Když zazvoní u branky, zeptám se, co chtějí. Neposlouchám jejich vnucovací názory – argumentuji, že mě to nezajímá. Reagují, že jsem zabránila spasit jednoho z nich … Moje známá patří ke Svědkům, ale nikdy se o nich nebavíme, tolerujeme rozdílné názory…
Ale znám ve svém okolí několik členů Svědků. Matka zapudila dceru,
která si vzala „normálního“ člověka. Stala se vyvrhelem i ostatních
členů rodiny…
Ať si každý věři, v koho či v co chce, ale ať nepřesvědčuje ostatní
o své jediné správné cestě …
0 Nominace Nahlásit |
Občas stojí s knížkou v ruce v sobotu před obchodem,ale mě už
znají,vždy se jen usměju,pozdravím a jdu si svou cestou.Jen se na sebe
vzájemně usmějeme a pozdravíme.
Kdysi dávno před tím,byli dotěrný,když se na mě vrhli,šla jsem pořád
svou cestou a řekla jim,že nic nechci a vrhla vražedný výraz ☹ Od té
doby se na mě radši usmívají…:-)
0 Nominace Nahlásit |
Několikrát jsem měl již tu čest. Domů je zásadně nepouštím, rád s nimi podiskutuji jen venku. Nejlepší je se vždy na něco zeptat, chce to ale připravenou, promyšlenou otázku. Potom když výsledek nemohou najít ve svých knihách ani v bibli, tak většinou odejdou a dávaji tak cca rok pokoj. Všeobecně se ale dá říct, že jsou velmi dobře školeni v tom jak vyhýbavě odpovědět a převést řeč jinam.
0 Nominace Nahlásit |
Tak já s nima žádnou zkušenost nemám, ale moje bývalá spolužačka
ano – odchytili si jí někde na sídlišti a začali do ní „hustit“
nesmysly až se z toho rozbrečela … měla velký problém se jich
zbavit.
Jsou hrozně otravní a neustupní – dala bych jim ránu mezi oči, kdyby se
ke mně přiblížili.
0 Nominace Nahlásit |
Zpočátku jsem se pokoušel s nimi nějak konstruktivně diskutovat. To ale
neumějí a mají vymakané manuály postupu.
Tak se bráním jejich zbraněmi. Např. Hlásáte svobodu jednotivce? Tak mne
nechte svobodně odejít a do těch vašich tabulek si odškrtněte, že
oslovený už propadl jiné ideologii. Mají totiž motivační systém za
každou ulovenou dušičku.
0 Nominace Nahlásit |
Velmi často se dají tyto tragikomické figurky spatřit třeba u vstupu do
Metra.Vypadají jak ztělesněné výčitky svědomí.
Měl jsem na ně jednu dobu opravdu kliku,a tak jsem se musel přijít na
způsob, jak je poslat tam,odkud vylezli,a to co nejrychleji.
Oni jsou jinak jako průjem.
Není nutné chovat se hrubě,natož sprostě.
Ale jistý výraz v obličeji,tón hlasu a několik slov bohatě stačí.
0 Nominace Nahlásit |
Ano a v pohodě. Když mám čas, tak si s nimi popovídám, trochu zeptám
uvedu několik příkladů a zpravidla mi poděkují z čas a odejdou (se
všemi materiály které nestačí vyndat).
Pravda je, že už asi 8 let u nás nebyli. Asi nemají čas si
popovídat.
0 Nominace Nahlásit |
Ano, také tu byli, ale nepochodili-jsem na ně vysazená.
Prostě jsem řekla, že odmítám jejich filozofii poslouchat
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 4861 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Manžel se s nimi jednou dal tak trochu do řeči a půjčil si od nich knížku.Pak se jich nemohl zbavit,tak jsem to musela vyřídit sama,prostě jsem jim knihu vrátila,slušně řekla „sbohem“ a práskla dveřmi.
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 4861 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nevým sama jak mámpochopit co jsou zač také jsem měla tu čest je poznat nebilo to nic příjemného ale snad dají pokoj,každý rok jsou všude nastrčení,já se dělám hluchá,to zabírá.
Zdroj: žolík
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 4861 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ne, neotravují. Jedenkrát za 2–3 roky mi vhodí do schránky lístek, ani nezazvoní. Jak jsem toho docílil?
Když na mne „štěknou“ nějaké ty své bludy na ulici, pojebu je, jak siroty, že jsem s nima husy nepásl, že jestli něco chtějí, mají slušně pozdravit, zeptat se jestli neotravují, a tak vůbec, a ano, to na ně silně zabírá, anžto „věrný a rozvážný otrok“ je vede k tomu být společensky korrektní.
Pokud slušně přijdou, na něco se zeptají, tak skutečnost, že se mne někdo na něco zeptá, apriori neznamená, že musím odpovědět. Oni za to nemohou, jsou institucionalisovaní, mají naformátované myšlení, pročež se jich přímo, bez okolků a vytáček, zeptám, o co jim jde. Ještě se mi nestalo, abych na jasně formulovanou přímou otázku od nich nedostal přímou odpověď: zvěstovat mi své bludy (řeknou to jinak, třeba „biblickou pravdu“, „poselství J-hovy“, ovšem materia je shodná). Většinou bohatě postačí, když jim vysvětlím, že respektuji jejich, konstitučně zaručené právo, šířit své bludy, ovšem že nemám sebemenší potřebu s nimi vésti, o jejich bludech, rozhovor, ani diskusi.
Jedinkrát se stalo, že, poměrné mladí kluci, měli zájem se se mnou bavit i tak. Domů rozhodně nepůjdou, dal jsem jim adresu, na které se sejdeme, a dohodli jsme čas. Byli velmi překvapeni, když je tam, kromě mne, vítal usměvavý Důstojný Pán v klerice. Přece jim nebudu já, laik, odpovídat na otázky kathetetické a theologické sám, to by ani nebylo vhodné. Asi se to rozneslo, a tak to končí letáčkem ve schránce.
annas | 5913 | |
Drap | 4602 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |