Co znamená slovo asertivita?

Jednoduše – asertivita je způsob jednání, při němž prosazuji své zájmy, bráním sebe, ale neubližuji jiným. Jedním ze způsobů asertivního jednání je asertivní Ne. Na nevhodný požadavek, který nemohu splnit, odpovím Ne bez jakéhokoliv vysvětlování. Musím zvážit, zda svým odmítnutím neublížím a zda nepotřebuje vysvětlení. Existují kurzy asertivního chování, kde se učí jedinci využívat i dalších způsobů asertivity. Asertivita stojí mezi pasívním (nečinným) jednáním nebo chování a agresívním (útočným).

Asertivita je jednou z komunikačních dovedností, se kterou bychom se měli naučit pracovat bez výjimky všichni. Naučí nás mezi sebou umět komunikovat a řešit situace s rozmyslem a v klidu.
Mnoho lidí neumí sdělit, co má na srdci, jsou však mistry v manipulaci. Manipulativní nebo dokonce agresivní chování je však protipólem asertivity. Jedním z úkolů asertivity je toto chování zastavit a naučit nás jednat s lidmi i jiným způsobem než tímto.

Snad každý z nás se v životě dostal do situace, kdy se svým jednáním nebyl spokojený nebo si nevěděl rady. Buď často ustupujeme a vadí nám, že málokdy dosáhneme svého nebo naopak jsme v jednání útoční, někdy až agresivní a druzí nás za to odsuzují. Jak tedy jednat, abychom byli sami se sebou spokojení a měli ze sebe dobrý pocit?

Definice asertivity
Existuje mnoho definic pro asertivitu, ale nejvhodnější překlad slova asertivita je zdravé, přiměřené sebeprosazení. Tedy nejednat na úkor druhých, ale také nepřipustit jednání ostatních na náš účet. Jedná se vlastně o takový trenink, jak se:

vyjadřovat
nebojácně prosadit
bránit
Principy asertivity (= umění přiměřeně se prosadit či bránit v situaci, ve které se právě nacházíme) byly poprvé uceleně publikovány A. Salterem v USA v roce 1950.
Snažil se své žáky naučit spontánním reakcím, přiměřenému projevu emocí, umění dát najevo svá přání a požadavky. Učil vyjádřit své vlastní stanovisko a nebát se oponovat. Seznamoval lidi s taktikami, jak prosadit svůj oprávněný požadavek či umět říkat „ne“ na nepřijatelné nároky, aniž by se tímto dotkli práv druhých.
Věděl také, že kompromis je často největším vítězstvím.