S rodiči jsme se pohádali a oni mě vyhodili z domu, co dál?

Nebudu komentovat a hodnotit vaše rodinné vztahy. Pravdou ale je, že rodiče
k tobě mají vyživovací povinnost (se vším, co s tím souvisí), dokud budeš studovat a pobírají z tohoto důvodu různé státní příspěvky a jiné výhody.
Já bych celou záležitost začala řešit na příslušném oddělení sociální péče,
kde ti určitě poradí, případně převedou finanční dávky přímo na tebe, protože jsi už plnoletý. Většinou bývá také součástí takového oddělení i pracovník (pracovnice) s právnickým vzděláním, tak bych se s ním poradila o právních možnostech
a důsledcích vašich kroků.
Také je v každém větším městě bezplatná právní poradna pro lidi v tíživé situaci, tak se tam zkus poradit.
Samozřejmě se pokus najít si brigádu, hlavně nenech studií. Osobní věci by rodiče měli vydat, jistě ti poradí nebo pomohou na té sociálce.

Těžko přetěžko považovat krátkou myšlenku, sdělení, vhled za jakous takous odpověď. Hýčkání rodičů/citové vydírání. Tak se jeví opakované výčitky, kterými častují svého potomka; vidíš, dali jsme ti školu, jinak bys byl zametač. Budeš ostatním vzorem, aby ostatní viděli co jsme pro tebe udělali. Zároveň jsi nám zavázán, abys dodělal školy. Víš co nás to stálo za úsilí a peněz? Jsi pro nás ten hodný synek a nikomu tě nedáme. Budeš mít vzdělání které ti platíme.
Ujídáš nám chleba. Při umývání nádobí plýtváš vodou. Jsi naším vlastnictvím. To nevypovídá o lásce rodičů k tobě.
_____________­___________
Bohudík, že jsi našel zákonitý vztah. Už to je odklonění od požadavků rodičů, že budeš plnit příkazy. Být úspěšný. Jenže o co nyní nepřátelští rodiče přicházejí? Máš přítelkyni. Nevím, nakolik se z jejich strany cítí ohroženi, jestli žárlivostí nebo obavou že jdeš svou cestou. Možná ani později nepochopí, že VŠ není cílem, ani prostředkem ke spokojenému životu. Největším bohatstvím není sako, fotky ze školních maturit, ale láska. Ta vaše má předpoklad překonat další ústrky. To, co tobě, teď už vám oboum provádí, vás zákonitě stmeluje. Jestli si mohu dovolit hodnocení jejich chování, tak provádějí naschvály. Někdo v rodině je dominantní, nevím kdo, teta, matka, která určuje jak se všichni budou doma a na veřejnosti chovat, co dělat. To, co podle tvého popisu provedli, chápu tak, že se tě snaží přivázat si tě zpět k sobě, sprostě to napíšu tak; že jsi jejich majetek. A v této životní etapě, kdy ještě potřebuješ jejich podporu, tě zrazují. Tím nad tvým životem ztrácí kontrolu a vzdávají se jí. A je docela možné, že oni to budou, kdo způsobí tvoje přehodnocení dosavadních názorů na život. Tím, že tě odmítají takového dospělého člověka, se teď budeš trápit základními potřebami; jak se uživit, jak přežít, kde si vydělat. Takže oni dělají všechno pro to, abys školu vůbec nedodělal. Ale naopak pomohou k tomu, aby jste s přítelkyní byli spolu. Abyste si byli navzájem blízko. Abyste si uměli pomoct. Abyste prošli tou nejtěžší zkouškou, sviňskou zkouškou ucítit vyhození z hnízda. Zřejmě Strny budete řešit podnájem, bydlení víc, než školu, která přeci nezajistí, ani neumí zajistit kvalitní, nebo pohodlný život. Pro udržení vztahu budete hodně pracovat. Teprve až za x-let se k tobě zatím zhrzení rodiče vrátí, a uznají že žiješ svůj život, a že si ho užíváš. Ale třeba ne.
_____________­________________________­_________
Nabádám tyto rodiče k sebereflexi. Čím víc chcete uškodit svému potomku, tím posilujete jeho životaschopnost v dnešní džungli. Vy ne, že nepomáháte svému synu, ale vy mu projevujete svou nadřazenost, určujete jeho závislost na vás, se všemi díky a holdy k vám. Já být vámi, rychle bych změnil domácí klima a otec by se měl rozumně udobřit. Přivítat novou členku do rodiny. Proto, aby se vaše praděti nestyděli, že; děda, babka nemají rádi moje rodiče. Rozhodně nedoporučuji být nadále poslušný rodičům, protože pak by vznikl rozpor mezi cítěním a kariérismem. Jsem pro vyzvednout si pár nejnutnějších věcí, ostatní hračky a pyžama ať si doma hýčkají a schovávají. Odmítli akceptovat tvou dospělost, vlastní úsudek a tvou přítelkyni oni považují za hrozbu. Strny, čeká vás těžké údobí. Budete asi platit měsíčně deset tisíc za nájem, možná obavy jak vyžít. Věřím tomu, že po deseti letech společného soužití překonáte těžkosti, ale najdete v sobě oporu, spoleh a to vás pak povede k další etapě a ta by mohla být koupě vlastního baráčku k renovaci v hypotéce. Protože platit měsíčně desetitisíce za nejistotu nebudete chtít věčně. To, co vám vaši rodiče udělali tedy hodnotím jako zradu, jako by řekli; „ty ses nám tak odvděčil“. Tak takhle ne. Já to vidím jako obrovskou výzvu k – jak to přesně popsat – vybudování svého začátku. Ještě jednou, rodiče, čtěte, vy jste se snažili poškodit svého syna a vaši přicházející do rodiny. A tím ukazujete, jak si syn dokázal poradit, jak se z dítěte stal plnohodnotný člověk. Protože vážení, když si budete pěstovat dítě pro vlastní potěšení, zbude vám nesamostatný pijan registrovaný na úřadu práce a bude věčně doma. Ale obráceně, vychovali jste syna ne proto, abyste mu do svých osmdesáti let vyčítali jak je neschopný, že nic nemá. Budete prosím sledovat kroky vašich mladých, budete je prosím podporovat, dáte jim podporu kterou už ne 1 člověk, ale 2 mladí lidé potřebují? To je vyhazujete jako smetí ven na ulici? Kdo z vás může radit, že by měl poslouchat své rodiče? Copak si téměř dospělí odnášejí z rodiny ty špatné věci? Závislosti na drogách, alkoholismus, pocit méněcennosti? Vždyť si odnášejí ty pravé věci, mají ponětí o tom, jak bude vypadat budoucí domov, jak se dokážou poprat se všedními starostmi. Že jsou to právě oni, kteří vám přinesou vnuky, vy budete hrdí. Kopněte tedy zlou do zadku, ujasněte si jakou hodnotu má rodina. Tu si dejte do 1. příčky hodnot. Vše ostatní slouží pouze jako nástroj k přežití. A nepodkopávejme jim beztak těžký start do života, tak jak se přece ví, a říká se „v této těžké době“. Otče, vy jste celý život žil v zajetí nějakých choutek svých rodičů, nebo i své manželky? Proč to děláte? Děti, jestli vás babička nechá aspoň nějakou dobu bydlet, je to super. Zanechej zatím studií, už teď je v republice tolik vysokoškoláků kteří čekají na podpoře na kvalifikovanou práci. Poptej se ze začátku po průmyslových odvětvích, skladník, vyškolení na vysokozdvižný vozík, jako finanční start. A školu pak dodělej později, pokud ji budeš potřebovat.

Tak to je opravdu velice komplikovaný příběh kde je každá rada drahá. Zdá se, že jste zvláštní cholerická rodina s mírnými náznaky diktatůry podle hesla koho chleba jíš toho píseň zpívej. Toto lze částečně tolerovat ovšem pokud tvůj otec chce dát pěstí tvé přítelkyni tak veškerá pravidla padají. Já bych asi odešel a nějakým asertivním způsobem bych se snažil tyto věci získat (opravdu nevím jak), našel bych si nějakou práci na částečný úvazek, vystudoval a osamostatnil se. Vypadá to, že by ti ze života stejně udělali peklo včetně toho že by ti určili koho a kdy si vzít, možná i co budeš studovat a čím budeš atd atd. Promiň já vyrůstal v demokratické rodině a toto je pro mě naprosto nemyslitelné. Upřimně tě lituju. Na druhé straně nezapomínej že jsou to tví rodiče a zdrž se čehokoliv čeho bys mohl později litovat.
Doplňuji:
Jít nahlásit vlastní rodiče na sociálku nepovažuju fakt za dobrý nápad.

Upravil/a: NikkiHeat

Smutnej příběh. Ačkoli je docela zevrubně popsáno oč kráčí, přece to nestačí na poskytnutí nějaké zaručeně dobré rady.
Policejní doprovod předem si zjednat nelze. Teprv až se to tam začne řezat, tak bude vhodné policii zavolat.
Já bych je asi nechal pár dní vycukat a pak bych se zkusil s něma nějak domluvit.

Já jenom vím že by se s rodiči nemělo hádat,a to ať maj nebo nemaj pravdu.
Máš před sebou školu na to si měl myslet.
Nemůžu ti dát radu, protože já mít rodiče, tak je nosím v náručí.
Ale mám babčinu a tu si hejčkám.
Já nevím co je to za nešvar stěžovat si na rodiče, vždyť jsou to rodiče, a nebo jich máš víc? Promiň jednu radu bych přece měla zajdi za nima a v klidu se snaž celou záležitost srovnat.I když budou mít řeči drž se vklidu.Oni tě maj rádi a ty je snad taky ne?

Určitě si sežeňte brigádu, aby jste vypomohl babičce své přítelkyně která se k vám zachovala tak pěkně.
O věci rodiče slušně požádejte, bez emocí, pokuď to nepomůže, máte možnost využít bezplatních rad advokáta.
V každém případě běžte a úspěšně dokončete vysokou školu a to nejen navzdory rodičům, ale hlavně kvůli sobě a rodině, kterou určitě budete se svou přítelkyní po škole založit.