O překlep nejde. Tento obrat se zřejmě používá i dnes, našla jsem jej mj. i na webu PS. Ani tam se bohužel nedá přesně zjistit, v jakém významu je obrat použit.

Nominovala jsem odpověď Ratavy, která si s ní dala nejvíc práce, doplňovala i do diskuze, …, přestože ani v jejích odpovědích přesný význam nenacházím.

Možná po nějaké době otázku zopakuji …

Nejsem právník, uvedla jsem významy slova, které byly zařazeny do slovníku PSJC Jako dolní hranice pro excerpci byl stanoven r. 1770, díky čemuž se podařilo zdokumentovat též češtinu obrozeneckého období.

Ale v právnické řeči to může být jinak. Nevylučuji jinou formulaci.

Zajímavé, že ve Staročeském slovníku jsou významy uvedené rozdílně.
vzdělati, zdělati, sdělati, -aju, -áš dok. vystavět, postavit; zřídit, zbudovat; obdělat, vzdělat, zušlechtit; vypěstovat; udělat, vytvořit, zhotovit.

Tyto staročeské významy se liší od pol. 18. st., kdy nastupuje čeština obrozenecká – zachycená v PSJC, odtud v SSJC.

Je pravda, že jsem se nedívala na další významy, které jsem doplnila v diskusi. Chtěla jsem znát i názor odborníka, proto jsem volala do ÚJCAV. Pracovnice mně potvdila, že platí to, co je ve slovníku, který jsem citovala.
Překvapilo mě, že byla dost nepříjemná, ještě nikdy jsem se s takovou neochotou nesetkala, takže jsem nepátrala dál.

Našla jsem stejný článek, který uvádí ratava. Musela jsem odejít, pak na něj zapomněla. Slovo zdělat je samozřejmě původem české, ale jeho použítí, jak je vidět, odpovídá stylu němčiny.
Omlouvám se, že jsem tentokrát nepátrala tak, jak je to u mě zvykem.

Tady je to krásně-jinak- vysvětleno:

O tom, že výraz vystaviti nějakou listinu (dlužní úpis, kvitanci, pas, vysvědčení, křticí list, směnku a p.) je jeden z nejhrubších germanismů, jaké kdy z t. zv. úřední češtiny do našeho jazyka vnikly, o tom nebylo nikdy u nás pochybnosti…

V jazyce starším se k tomu v případech analogických užívalo rozličných sloves, nejčastěji sloves dělati, udělati, zdělati nebo učiniti (ten list, kterýž mi jest na něho udělán Arch. Č. 11, 259 ex 1451; že jest jemu měl udělati list na 80 kop t. 7, 528 ex 1480; 9, 359 ex 1484; 10, 366 ex 1486; odpieraje tomu, že jest on prve list [dlužní úpis] na se udělal, t. 8, 455 ex 1487; o těch listech, abychom je též jako i vy zdělali a vydali t. 2, 22 ex 1446; posielám vám list na ty penieze, tak jakž obyčej takové listy dělati t. 10, 133 ex 1526 a č.; list smluvní panem Mikulášem Hořickým učiněný t. 8, 454 ex 1487). Vedle těchto sloves, která se svým širokým obsahem významovým velmi dobře hodila na označení složitého výkonu (napsati, podpisy opatřiti, pečeti přivěsiti atd.), užívalo se dále (jako posud) slovesa psáti a jeho složenin (kažte vedlé toho list hlavní na 100 kop napsati Arch. Č. 9, 123 ex 1457; smlouvou konečnou na ceduli řezané sepsanou t. 12, 475 ex 1501 a j.), řidčeji slovesa postaviti (na př. Drn. 80, v. výše), od 17. také slovesa vyhotoviti (smlouvou vyhotoviti Prasek, Listy posílací, z r. 1673, u Kotta 3. Přísp. 481), utvořeného zjevně podle něm. ausfertigen, jehož se v kancelářské češtině užívalo za něm. ausstellen (vedle sl. vystaviti) přes námitky brusů (na př. matičního od 3. vyd.) až do našich dnů.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=25

a i zde mi více sedí slovo „vypracovat/zpra­covat“:

Zákon č. 36
ze dne 22. října 1875,
o zřízení správního soudu

§ 39
Nálezy správního soudu zdělávány buďte jménem císařovým.
Nálezy zdělané obsahuje v sobě jména všech členů správního soudu, kteří je spolu vynášeli,
a podepsány buďte od předsedícího a od zapisovatele.
Nálezy zdělané dodány buďte i s příčinami rozhodovacími co nejdříve těm, jichž se týkají.

§46
…Správní soud zdělá si sám řád jednací a předloží ho skrze radu ministerskou císaři ku schválení.

http://www.ns­soud.cz/histo­rie/36_1876.pdf

A další ve významu „vypracování/zpra­cování“ (?)
Po rozpuštění sněmu povolán byl od ministra Stadiona do Vídně, kdež po několik měsíců byl činným při zákonodárství (jmenovitě při zdělání návrhu ústavy pro Čechy), hlavně pak při redakci zákona vyvazovacího pro král. České.
http://leccos­.com/index.php/clan­ky/brauner-frantisek-august

ale přímo „vydat (něco)“ to asi nebude…

Neuvedla jsem kontext, protože nový zákon zrušil něco starého. Vývoj hrdelního práva královských měst vyvrcholil v předhusitské době v r. 1337, kdy král Jan Lucemburský vydal několik listin, ve kterých udělil městům hrdelní pravomoci s výhradou některých těžkých zločinů. atd.

http://antropo­logie.zcu.cz/
Judita Houšková (Externí studentka Katedry antropologie ZČU)

Upřesnila jsem v dodatku, že nový zákon zrušil předchozí opatření.

Samozřejmě, to nový zákon obvykle dělává, že zruší nařízení předchozí 🙂 ale s tím nemá co do činění sloveso „zdělal,“ použito takovým způsobem, jakým použito bylo.

Volala jsem do UJC AV. Pracovnice mně potvrdila, že je třeba brát slova v původním významu tak, jak jsou uvedena ve slovníku.

Nejsem právník, takže dnes tomu rozumím tak, jak jsem uvedla.

annas, nezlob se na mě, ale „byl zdělán zákon Marie Terezie“ – v té větě není o předcházejícím nařízení ani zákonu ani slovo – větná stavba hovoří jasně, sloveso zdělat se týká zákona M.T., nikoliv předchozího.

Ve větě je sloveso zdělat, ale text, který uvedl Jugar, pokračuje tím, co bylo předtím, takže zákon zrušil popravu. Záleží na pohledu.

Jenže Jugarem uvedený text je fakticky nesprávný, hrdelní zákon M.T. nejenže nezrušil popravu (trest smrti) a mučení, naopak použití těchto „právních nástrojů“ přesně specifikoval (tedy přesněji, než jeho předchůdce).