Čtete u všech knih úvod a doslov?

Jak kdy, jak u čeho. Doslovy čtu jen tam, kde mne samotné dílo zaujme (doslov je doménou převážně beletrie a ta je bohužel na mém seznamu v oddělení „To si určitě přečtu, až budu mít čas“)-

Úvody při prvním čtení obvykle přeskakuji – pokud nejsou přímo od autora. Při repríze je už obvykle čtu, ale např. číst Čejkovy předmluvy k Hubáčkovým dílům je jen ztrátou času – čistá ideologie, nulová informační hodnota.

Knihy jsou peklo, které ničí můj život, spíše životní prostor. Jediné kterých dokážu bez cavyků zbavit jsou laciné detektivní paperbacky („Stalo se…“ apod.), jinak prostě knihy syslím, až nevím kam s nimi! (čas od času mne to donutí i ke kutilství, naposledy např. k sestrojení dalších polic ve sklepě apod.) Představa, že bych se zbavil třeba byť jen díla tak mizerného/zoufale nudného, jako „Dějiny VKS(b)“ mne prostě znechucuje.

A tak se na ně v knihovně vesele práší hned mezi Marxovým Kapitálem a Mein Kampfem od nejmenovaného autora – k nemalému podivu některých návštěv. (Především těch, co mě moc neznají – přál bych vám vidět ty xichty, když to zmerčí!) ;) :D :D

Záleží na tom, zda jde o doslov vydavatele, nebo někdy doslov autora, v němž jsou uvedené např. poznámky o některých změnách.

Úvod také píše zpravidla někdo jiný než autor, , takže většinou nečtu, předem spíš až dodatečně.

Přečtu si předem předmluvu, pokud ji napsal autor.
–
Pokud si nepřečtu úvod nebo doslov předem, tak projdu, až jsem si přečetla celou knihu.

Upravil/a: annas

V dobách, kdy jsem ještě četl knihy, jsem úvod i doslov četl. Pomohlo mi to lépe pochopit autora a jeho dílo. Pak ale byly takové knihy, které jsem nenávratně zavřel hned po několika stránkách. Naštěstí takové v mé knihovně už nejsou, daroval jsem je okresní knihovně. Třeba někomu jinému víc pásnou.

Zálaží od toho, kto tieto malé pridanie a s akým zámerom napísal.
Niekedy, ale vtedy to býva najčastejšie autorský úvod, ide o čiatateľové priblíženie sa samotnému deju, akoby ste kráčali cestou, alebo plávali riekou k miestu, času príbehu. Alebo ide o poďakovanie tým, čo „spoluzapríčinili“ vytvorenie diela.
Pokiaľ ide o akési „bla bla“ čo písal ktosi, kto si len chcel priložiť polienko a „prihriať sa na sláve Božej“, tak to radšej preskočím. Doslov tak isto. Prečítam si ich, až keď si utvorím svoj vlastný názor.

Upravil/a: led

Ne, úvod a doslov nečtu téměř nikdy.
Jenom někdy informace o autorovi.