Dá se pití alkoholu a kouření cigaret považovat za přirozenou potřebu?

Myslím, že ne. Chlastal či hulil pračlověk? Ne, a přežil.
Ano, přesně, nekouřím, protože mi to smrdí a je mi to odporné; ani jsem to nikdy nezkusil, ten smrad mě prostě nelákal. Z kontaktu s lidmi, kteří kouří, vím, jak to vypadá – dotyčný pak páchne kouřem nekuřákovi a ten pak má co dělat, aby neodešel středem.
Pobyt v zakouřeném prostředí mi nedělá dobře – ani ne tak celé hlavě jako spíš očím, slzí mi a štípou.
Už jste někdy líbal ženu, která kouří? Jak to trefně vyjádřil spisovatel Jeremy Daldry, „to je jak rozžvejkat dvacku cigaret“. I z hlediska mezilidských vztahů je to tudíž značně omezující. Můj táta kouřil asi dvacet let minimálně krabičku denně a pak přestal ze dne na den, když se narodila sestra – obtěžovalo ho pořád se muset chodit mýt a čistit si zuby, kdykoli si ji chtěl pochovat :{D>
A pití? Piju s Mírou. Předně pivo (zejména po obědě není nad půllitr trutnovského), ale i víno; když na to přijde, tak i slivku, whisku… jednak to chutná, jednak to pěkně uvolní (pěkný překlep: uvilní – to taky) a zahřeje, když je vám zima (co se týče té slivky, tu snad z jiného důvodu než na zahřátí ani nepiju).

Zakazane ovoce,chutna najvice-tak nejak ,si to lidi berou.

Já jsem nepravidelná kuřačka a dobrému kvalitnímu alkoholu se také nevyhýbám.Co ale s jistotou vím,že i zvířata se v přírodě snaží navodit stav „uvolnění“ např.z kvašeného ovoce,požíráním různých bylin atd.Beru to tedy jako součást přírodních zdrojů.Ovšem jen člověk je schopen vyrobit chemické látky,které mění vědomí a aplikovat si je injekčně.To už je jinde.Jinak stát podporuje spotřebu legálních drog jako je tabák a alkohol…:D

Někomu chutná, někomu ne. Většinou to začíná mldickou nerozvážností.

Před 106ti dny jsem se ptala skoro na totéž (vyjma alkoholu).
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-lide-vubec-kouri

Osobně si myslím, že jakákoli uměle vytvořená závislost se nedá považovat za přirozenou potřebu – to by si jaksi protiřečilo.
Nekouřím (nikdy jsem to ani nezkoušela), kuřáci mi smrdí a vadí. Opilec je mi odporný. Ztratila jsem už kvůli závislosti jednoho velice blízkého člověka a o to je to horší. Nemám ráda pocit, že by mou mysl ovlivňovala a omezovala nějaká vynucenost, která by měla na svědomí jen to, že bych ztratila ženskost, páchla na sto honů a byla hnusná sama sobě. I když opilec si to nepřipouští, já si to dovedu představit a: Děkuji, nechci.
Btw, právě teď jsme přišli s mužem z kina a pohodu nám při cestě domů zkazil jistý cikánský opilec. Manžel (citlivý a nekonfliktní člověk) musel tu nepříjemnost řešit a kouzlo pohodového dne a krásného večera je díky tomu opilému blbovi pryč. ☹

ad Quentos: Výstižné. Já zase slyšela, že líbat kuřačku(kuřáka) je jako olizovat plný nádražní popelník. ☹

Pokavad se mimina rodí s cigaretou v puse a lahví alkoholu v ruce tak je to přirozená potřeba.

Já neměl na rozhazování a upřednostnil jsem svůj koníček. Tak jen i to málo peněz utápěl. Do cigaret mi to bylo líto. Jsem schopen vykouřit cigaretu, ale nic mi to neříká.

Alkohol je to samé. Ty výstřelky mě už přešly a tak si ho spíše vychutnávám, sklenku pivka k obědu o víkendu, nebo 2dc dobrého vínka.